Timecode
Timecode
Režie:
Mike FiggisScénář:
Mike FiggisKamera:
Patrick Alexander StewartHrají:
Xander Berkeley, Saffron Burrows, Richard Edson, Aimee Graham, Salma Hayek, Glenne Headly, Holly Hunter, Danny Huston, Kyle MacLachlan, Mía Maestro (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černá komedie odehrávající se v současném Los Angeles nám dovolí nahlédnout do soukromí čtyř lidí. Režisér Mike Figgis, který se rozhodl porušit tradiční představy o výstavbě filmového díla, natočil TIME CODE za pomoci čtyř ručních digitálních kamer, navíc v jediném záběru bez použití střihu. Na plátně se současně odehrávají čtyři příběhy. Každá z postav obývá jednu ze čtyř částí plátna, takže se divák může rozhodnout, zda chce sledovat opravdu mizerný den filmového producenta, představovaného Stellanem SkarsgĆrdem, nebo osudy jeho ženy (Saffron Burrows), která se s ním chce dát rozvést, či začínající herečku (Salma Hayek), jež touží po velké roli. Čtvrtou postavou je rozzlobená žena (Jeanne Tripplehorn), jejíž žárlivost změní osudy všech hrdinů filmu. Čtyři příběhy se tak po chvíli začínají proplétat, postavy se přesouvají ze své části plátna do jiné a pouze zvuková stopa pomáhá divákovi v orientaci a poskytuje mu vodítko, na kterou část obrazu se má v daný okamžik zaměřit. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (12)
Pozoruhodný filmový experiment, za ktorý si inovátorský Mike Figgis zaslúži pochvalu. Ak sa ale chcete pobaviť či emocionálne alebo adrenalínovo angažovať, žiadne vzrušenie tu nečakajte. ()
Skvělý filmový experiment, který ve čtyřnásobném splitscreenu odvypráví sice banální historku, nicméně díky formě neuvěřitelně poutavou. Sledovat rovnoměrně všechna 4 pole je vyčerpávající, přesto, jak to všechno pěkně tvůrcům klaplo do sebe, čtyřikrát 90 minut na jeden zátah, bez střihu, respekt. 80% ()
Na první pohled triviální experiment se čtyřprojekcí, na druhý sofistikovaná terapie pro ranného schizofrenika u něhož spouštěčem SCHIZOFRENIE byla nadměrná konzumace amerických blockbusterů. Divák kterému místo antipsychotik podali tohle nakonec ubil MIKA FIGGISE klackem, neb sledovat několik dějů současně není ta pravá terapie. ()
Svět se zrychluje, kvantum informací narůstá, čas utíká pořád stejně. Důsledkem je větší objem podnětů, jež jsme nuceni přijímat. Časový kód jako čtyři filmy v jednom náš čas na jednu stranu šetří, ale zároveň svou formou prakticky vylučuje, aby jej někdo komplet „pobral“ během jednoho zhlédnutí. Již tak matoucí zahlcenost obrazy komplikuje zvuková stopa. Občas mi chvíli trvalo zjistit, kdo zrovna mluví a jestli se jedná o hudbu diegetickou, či nediegetickou, která má jenom „náladově“ sjednotit všechny čtyři záběry. Emocionálně film překvapivě funguje. Příběh několika lidí z filmové branže překypuje známými, dokonce i dobrými herci a navíc ozřejmuje zvolenou formu. Úloha scénáře je zpochybňována přímo v textech postav, dojde i na představení digitální kamery a největší problém sledovaných vězí v prázdnotě jejich životů. Marně hledají smysluplný obsah, snaží se uniknout z povrchních vztahů. A i kdyby byla náplň úplně hloupá a nezajímavá, nedokážu nežasnout nad tím, jak něco napohled tak komplikovaného dokázal Figgis sladit. 80% ()
Tohle se nedalo dodívat. Některé experimenty by měly zakázat. Na tomto si můžou ujíždět leda magoři, co tvrdí, že pár nahodile rozmrdaných barevných fleků na obraze za 30 000Kč je UMĚNÍ. Proč sledovat takovou kravinu, když si před sebe můžu postavit 4 televize a pustit si 4 dobré filmy??? Ale to bych musel být nadšený schizofrenik, abych dělal takovou blbost. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Film byl napsán na notový papír a měl formu kvartetu. (Bajda)
- Protagonisté filmu byli sami zodpovědní za své kostýmy, účesy a make-up. Režisér jim určil v tomto směru pouze jediné pravidlo - každý natáčecí den si musí obléct jiné oblečení, aby se poté v postprodukci nemohlo "podvádět" a nemohly vzniknout scény zkombinované z více různých dní. (Bajda)
Reklama