Ink

"Vieš o tom, že byť na šikmej ploche je reťazová reakcia?...Všetko je reakcia! Jedna vec predchádza druhú. Človek má slabosť, je nedokonalý. Nedokonalosť ho vedie k vine. Vina ho vedie k hanbe. Hanbu si kompenzuje pýchou a márnivosťou. A keď pýcha zlyhá, zmocní sa ho zúfalstvo a vedie ho k jeho vlastnej záhube. To sa stane jeho osudom. Niečo musí zastaviť prúd." Veľmi zaujímavé pozastavenie sa nad osudovosťou. Existuje vôbec nejaký osud? Je ho možno zmeniť? Čo všetko ovplyvňuje náš život a kto ho riadi? Zamyslením sa a hľadaním odpovedí práve na tieto otázky je pretkaná celá tvorba Jamina Winansa. Ja som ako prvý od neho videla film The Frame, teda som na to išla v opačnom poradí. Veľmi ma upútal nielen príbehom, ale najmä spôsobom spracovania. Siahla som preto aj po skoršom Jaminovom diele - Ink. Ink ma dostal oveľa viac ako technicky a umelecky prešperkovanejší Frame. Neviem čím to je, možno jednoduchosťou myšlienky, ktorú prezentuje a ktorá je naopak vo Frame oveľa ťažšie čitateľná. A ja nemienim vyššie hodnotiť len preto, lebo som sa po dopozeraní musela hlbšie zamyslieť...mne niekedy stačí byť po dopozeraní očarená, čo sa stalo práve v tomto prípade... (27.07.2015)

...raz, dva, tři čtyři.... zpočátku mi vadily zmateně stříhané bojové scény, ale... Pak přišel kontrast obou světů... Byl jsem podmaněn skvělou hudbou, protože... raz, dva, tři čtyři.... byla dokonalá, stejně jako obraz tvořila úžasnou vyjmečnou atmosféru, tahle neskutečně komplexní a vyspělá "pohádka" si mne podmanila... raz, dva, tři čtyři..... A že tam některé souboje jsou nepřehledné a další "chyby"? To je mi jedno, poetičnost filmu je.... raz, dva, tři, čtyři ...... (21.10.2012)

Svět se už dočista zbláznil - jak se může hodnocení takové epochální, amatérské kraviny vyšplhat nad 50%? Je totiž rozdíl mezi indie/nezávislým filmem a nízkorozpočtovou škvárou. Jamin Winans nejen, že nemá talent, ale disponuje hned několika antitalenty, na jejichž čele se skví naprostá absence soudnosti. Nechám teď stranou béčkové herce a ufňukaný scénář bez jiskry, který vypadá, jako by ho psal nějaký sentimentální rentiér. Skutečnou osinou v zadnici je zde kamera, střih, efekty a masky. Zcela evidentně dokreslené odlesky světel, Inkova maska vyvedená jako polystyrénový nosan, který nosil Raymond Luxury Yacht a - hlavně a především - laciné a nepřirozené barevné filtry a příšerně přepálené barvy, čili charakteristický projev výtvorů každého packala, kterému se zdá, že točí umění. Winans je často srovnáván s Richardem Kellym (Donnie Darko) a mě nezbývá než souhlasit - skutečně, každý z nich má vcelku slušnou šanci, že se stane Edem Woodem XXI. století. (08.11.2009)

Nízkorozpočtový předchůdce Insidious, aneb uneseme tě ve tvém vlastním snu a jen ty se můžeš zachránit, s pomocí taťky, kterej taky spí, samozřejmě. Myšlenka snového děje se mi líbí, stejně tak scéna řetězových reakcí zaujala, pro takový kousky mám odjakživa slabost, víc by se mi ale líbilo fantasy z pohádkové říše snů alá Neuvěřitelný příběh apod., kde se to obejde bez fotříka, ten mi vadil šíleně, celkovou svou existencí ve filmu mě hrozně iritoval a nejraději bych nechala unést jeho. Stejně tak se mi nelíbila hromada hluchých míst, kdy se hrdinka na posteli asi zrovna jen převalovala, nevyjímaje chvíle, kdy se asi i hodně vrtěla, protože co chvíli se divák probere ze sna, zdvihne oči na obrazovku a zjistí, že už se to tam zase jen líně fackuje, aniž by se děj někam posunul. 50% (14.12.2014)

Působivá vizuální stylizace, která je sice na první pohled dělaná s nízkým rozpočtem, ale zase na druhou stranu s láskou a nadšením. A to se v dnešní době cení (aspoň já to ocením více než Bayovy výbuchy za 300 miliónů). Zpočátku je příběh dost zmatený a těžko uchopitelný, zdá se býti poměrně netradiční. Postupem času se ale děj divákovi ozřejmí a vy zjistíte, že sleduje příběh z těch nejobyčejnějších, jen zahalený do zajímavého fantasy hávu (sci-fi bych zde nepoužil, věděcký základ zde nenajdete). Pěkné 3*. (18.12.2009)