Bídníci

Oscar 4 nominace: Nejlepší film, Kamera, Asistent režie, Střih (17.06.2004)

Nelze říci, že by toto zpracování Bídníků bylo špatné - jen je to hollywoodské pojetí "nečekaně" kapánek anglo-americké - na druhou stranu to bylo něco nového. Autoři se tu drželi docela věrně knižní předlohy, nicméně stopáž 108 min nedala příliš možností věnovat se do detailu celému příběhu a místy se to odehrávalo dost narychlo, pokud nechybělo zcela (tvůrci novějších verzí se s tímto problémem už povětšinou vypořádávali alespoň dvojnásobnou stopáží, ne-li rovnou více díly - což ve 30l. v Hollywoodu asi moc nepřipadalo v úvahu). Fredric March byl podle očekávání vynikající a v mých očích asi nejlidštější Jean Valjean jakého jsem viděla. Zajímavá též byla krásná Rochelle Hudson v roli Cosette. Slabším místem byl bohužel můj jinak velmi oblíbený Charles Laughton v roli Javerta, do které se absolutně nehodil (připomínal spíše zlého "dobrého" vojáka Švejka). Jinak se podle mě jedná o vcelku kvalitní film, který měl v sobě plno krásných a silných momentů - ke kterým bezesporu patří i výborná scéna v pařížských stokách - a i když po malém zaváhání, nemohu dát méně než 4*. (19.09.2012)

Na rozdílech mezi francouzským a americkým přepisem Les Misérables z let 1934 a 1935 lze krásně vysvětlit celý ten rozdíl mezi evropským filmem a Hollywoodem. Lepší příklad aby člověk pohledal. Zatímco Francie je realistická, věrná, nebojí se extrémní délky, pietní (což neznamená jakkoli zpátečnická), formálně působivá, pod vlivem impresionismu. Tak Hollywood klasicky podceňuje diváka, hlavní motivy smrskne na to "zajímavé a akční" a zjemní cokoli, co by mohlo diváky příliš rozrušit. Osobně mám největší problém s tím, jak dopadl příběh Fantine. Ani zdaleka neklesne tak hluboko, aby to dávalo smysl a uprostřed filmu se dokonce dočká vlastního malého happy endu. Je absolutně fascinující sledovat obě verze vedle sebe. Nic proti práci Fredrica Marche, Charlese Laughtona nebo Richarda Boleslawského, ale Darryl F. Zanuck měl jasno. Kdyby to byla jen historická raritka, neřeknu. Ale právě tahle verze ovlivnila přepisy Bídníků na celé další generace, které Huga nevnímaly ani z rychlíku. (21.11.2020)

Tak tu si amíci vystačili oproti niekoľkohodinovým prepisom, tohto vrstevnatého románu, s necelými dvoma. A je to silne badať, teda ak ste čítali redlohu, alebo videli aspoň jednu dlhšiu filmovú adaptáciu. Pôsobí to ako braková literatúra, množstvo dejových línií je v čudu ( vidno to už na začiatku, kedy sme doslova hodení do deja, ktorému však predbieha nejaký ten prológ ) a ide tu o tváričky ( aj keď pekné ) hrajúcich herečiek. Neva, pre tých čo videli nejeden prepis, to bude len pozlátko, pre tých ostatných nedostatočný pokus o sfilmovanie  slávnej knihy. (26.06.2024)