Dokonalý přítel

Francouzská kinematografie v jednadvacátém století, jak vidím, na tom také už není nejlépe, ačkoliv hodnotit jaro podle jedné vlaštovky je holý nesmysl. Ale co říci na thiller, který se tváří jen jako telvezní film, se všemi svými neduhy, co tv produkce přináší? A nikde jsem ale nic o tv produkci nečetl. Námět přes některé zajímavé aspekty, nepřináší nic co by nebylo již viděno. To znamená, že tvůrci by v tomto případě měli sáhnout po charismatickém herci, a hned za tímto musí vyšperkovat realizaci dějě. Ani jedno, ani druhé se nestalo. Jak de Caunes, tak všihni ostatní svými hereckými projevy neoslňují. Ani bych to od takového snímku možná nečekal. Ale nikdo zde nehraje ani průměrně. Vlastně zde nehraje nikdo. Dialogy jsou odříkány a pohybové aspekty scén jsou buď odchozeny či odběhnuty. Takže co se týče postav, kde nic tu nic. Děj se, jak jsem podotknul ničím zvláštním neprojevuje. Amnésie hlavní postavy, žurnalisty, slibuje spousty dobrých pátracích scén a zápletkových šmodrchanců. Ale zůstalo u slibů. Tvůrci zotročili dějovou linii do jakési rovné, čisté přímky. Nenechali nikomu, ničemu prostor a nesmlouvavě, na úkor kvality samozřejmě, ženou události rychle ke konci. Caunes dostává ode všech z jeho okolí, s kterými měl co do činění, před ztrítou paměti, vzpomínací informace po dávkách, hezky jednu po druhé. navíc lehce předvídatelně. Na jeho otázky se všichni tváří stejně, což je silně nepravděpodobné a dosti vykonstruované. Vše je bez emocí, bez klasických živozních zádrhelů. Příběh působí sterilně a samotný děj naivně. Takto se to celé pohybuje po sto šest minut, abych nakonec se dočkal závěru, který režisér předpokládal, kdoví jak nebude překvapující. Nebyl. Největší radost jakou mě přinesl tkvěla v tom, že to byla scéna poslední a dokázala hluboce podprůměrný snímek aspoň trochu důstojně ukončit. Film je krásný důkaz, jak může vypadat produkt, pokud se vaří pouze z vody. (24.01.2010)

Efektní nepříliš věrohodná psychologická hra s kriminálním podtextem. Musíte si zvyknout. Zvyknout si na myšlenku, že vyškrtnete - li dva poslední měsíce svého života, přestanete se v něm orientovat. Zvyknout si na pomalé až nudné tempo příběhu. Zvyknout si na Antoina de Caunes, herce s utajeným charismatem. Když si na to všechno zvyknete, zažijete docela příjemné chvíle. (24.01.2010)

Nebála bych se o francouzskou filmovou školu. Je mnoho dobrých nových filmů. A tenhle není výjimkou. Pomalu rozplétaný příběh dokáže vtáhnout do děje, herecké výkony jsou potěšitelné a celkové napětí přiměřené. Ti, kdož od thrilleru očekávají střelbu, krev, rychlá auta v ulicích elegantního nočního města a spoustu obnažených bradavek svůdných žen, budou zklamáni. Nedočkají se totiž, až na nějakou tu bradavku nic z výše zmiňovaného v Dokonalém příteli nehledejte. Pokud čekáte mladšího bratříčka francouzského krimi thrilleru, budete spokojeni. Je jasné, že mladší brácha ještě neumí všechno, co ten starší, ale je snaživý a pilný a snaží se tomu většímu podobat. Girod opět prokázal své režisérské kvality a především cit pro výběr představitele hlavního hrdiny. (13.08.2011)

Dosti průměrný thriller, který ovšem postrádal řadu podstatných znaků tohoto žánru. Filmu chybělo napětí a nečekané zvraty v ději. Dá se říct, že mě místy děj tak trochu nudil. Zápletka sice slibovala dobrou podívanou, ale to zpracování prostě vázlo. Jediné co mě zaujalo, bylo sledovat hlavního hrdinu, jak se mu hojí odřenina na čele. (25.01.2010)

Kdybych byl ve škole, tak bych dal filmu Dokonalý přítel asi trojku, možná dvě mínus. Docela dobře natočené zajímavé drama o chlapíkovi jménem Julien, který se rozhodl, že začne žít nový život. Bude dělat to, co mu předtím bylo cizí a docela se i Julienovi daří. Má to ovšem svoji daň a to v podobě ztracené práce, rozchodu s manželkou nebo ztrátou nejlepšího přítele. Vše jde podle plánu jen do té doby než se Julien probudí v nemocnici s kátkodobou amnézií, takže si nepamatuje poslední 2 měsíce svého života. Zrovna ty 2 měsíce života, ve kterých se událo tolik nových událostí. A tak nastává pátrání po své vlastní identitě a hlavně hledání odpovědí na hodně podivných otázek okolo článku, který sám Julien napsal. (24.01.2010)