Epizody(9)
-
Útěk z domova (E01)
-
Plody poznání (E02)
-
Před požárem (E03)
-
Požár (E04)
-
Zklamaná naděje (E05)
-
Rozcestí (E06)
-
Čin (E07)
-
Neporažení (E08)
-
Matka naděje (E09)
Obsahy(1)
Devět dramatických zastavení revoluční cesty našich předchůdců, z jejichž bojů a obětí vyrůstala historická vítězství i úspěchy pracujícího lidu. (oficiální text distributora)
Recenze (10)
Jak to všechno bylo "se ví" jenom "údajně". Ještě jsem ale neviděl nebo neslyšel rozhovor s nějakým přímým aktérem (aktérkou). Režisér Moskalyk, podepsaný pod mnoha špičkovýmí díly československé kinematografie, nám už nic neřekne, ale spousta herců a hereček přece ještě žije. Včetně Kostky a Konvalinkové. Nač "si platíme" bulvár? Proč se jich na to někdo nezeptá? Nemyslím, že by byly více než dvě možnosti. Tento seriál byl produktem nezměrné komunistické tuposti, anebo to byla úmyslná sabotáž, co ji ti ožralové na postech ústředních dramaturgů a cenzorů včas nerozpoznali.... ()
Já si na ten seriál pamatuju dost dobře i když jsem žil asi celá léta v omylu, protože jsem si myslel, že hlavní mužskou roli hrál Jiří Stěpnička. Ale byl jsem upozostněn že se jednalo o Petra Kostku. Každopádně nezapomenu na postelovou scénu, kdy Kostkova manželka, v podáni paní Hegerlikové ukázala obecenstvu svá prsa. Tehdy to vyvolalo celonárodní poprask, jednak pro korpulentní postavu paní Hegerlíkové a její věk, ale hlavně proto, že tuto roli hrála jeden díl předtím Nada Konvalínková. Nejsem si už po těch létech jistý ale mám pocit, že tehdy ten seriál ani nebyl dovysílán a pak naprosto zmizel. Co se ale pamatuju naprosto přesně, byl pořad nad dopisy diváků, těsně před mou emigrací v roce 1980, kde se kdosi ptal na osud tohoto "díla" a redaktorka mu odpověděla, že takový serál nikdy nebyl natočen, což mi připomělo, že když se po okupaci ptali zahraniční distributoři na film Skřivánci nan nití, bylo jím řečeno totéž. Matka se řadí k tomu nejhoršímu co kdy bylo v české resp.československé televizi natočeno a to hlavně díký naprosto nehoráznému amatérismu. Jestli se jednalo o promyšlenou sabotáž se už asi nedozvíme, protože dost pochybuju, že by se našla odvážná televize, která by to odvysílala. ()
Nejenže se to nelíbilo divákům ale i soudruzi byli zděšení,chybělo málo a Moskalyk už si nic nenatočil... Dcera režiséra Pavlína Moskalyková že uvedení seriálu byla veliká ostuda, že si z něj dělali legraci diváci, soudruzi zkousli,ale časem se přidávali i členové strany. Do jaké míry to bylo způsobeno vetchým scénářem který napsal specialista na komunistickou tématiku Dvořák a do jaké míry se jednalo o záměr Moskalyka, který se tím chtěl vyvléknout z podobných projektantů už nikdo nezjistí. Nicméně Moskalyk byl po odvysílání seriálu pozván na kobereček k vedení Československé televize kde dostal výpověď.Jen díky pohotovosti vedoucího odboru zahraničního vysílaní to nakonec dopadlo tak že Moskalyk byl odsunut do Belgie kde režíroval tři televizní adaptace a po návratu se na výpověď jaksi pozapomnělo. ()
Údajně si předčasné naroubování Hegerlíkové na Konvalinkovou měla prosadit tehdy velice vlivná Švorcová, která se tím nacpala jako sestra hlavní postavy do seriálu o jeden díl dříve, než bylo v plánu. Nešťastník Kostka mohl být nakonec rád, že mu nedali třeba Zázvorkovou. Taková komicky vypadající postava může vzniknout, když se točí třeba nějaké pokračování. (např. čtyřicetiletý Otomar Krejča ml. hraje osmnáctiletého Míšu Borna v nepříliš zdařilém pokračování Sňatků z rozumu - Zlé krvi, neboť někteří představitelé nám zestárli) Pak to působí dost křečovitě, ale aspoň to má rozumný důvod. Ale tato dvojice Kostka - Hegerlíková je krystalicky zbytečný nesmysl. ()
K tomuto zmetkovému seriálu se dá těžko co říci. Plakátové žvatlání prostomyslných postav, autorským voluntarismem dobře vědoucích, že 25. únor 1948 přijít musí, protože je to "vědecky" dáno, odzbrojí i ty, kteří v zásadě sdílejí výchozí myšlenkový půdorys tohoto dramatického zvratku. V živé paměti mi zůstává volání statečného komsomolce, ztělesněného Preissem, který - a řada ostatních s ním - tu neměl co hrát, jak, vlečen gestapem, zoufale volá "Maminko, pomoc". Scéna, která měla být tragickou, je scénáristickým i režijním neumětelstvím, pouze směšně trapnou. Podobných potěšení tento paskvil nabízí ještě více. Je tu jedno štěstí: tato takékvalita v předlistopadové produkci byla zastoupena spíše výjimečně než typicky. A bylo lze se jí s úspěchem vyhýbat. ()
Galerie (1)
Photo © Česká televize / Jaroslav Trousil
Zajímavosti (6)
- Tvůrci připravovali také druhou řadu seriálu pod názvem „Syn“; odehrávat se měla od roku 1946 do tzv. Vítězného Února. Vedle již v první řadě seriálu účinkujících herců měli přibýt Karel Šebesta, Petr Oliva, Eva Jakoubková, Iva Hüttnerová, Vladimír Ráž, Eva Trejtnarová, Josef Langmiler, Míla Myslíková, Karel Fridrich, Rudolf Vodrážka, Martin Štěpánek, Jana Paulová či Ladislav Potměšil. Nový seriál „Syn“ měl mít rozpočet vyšší než 9 000 000 Kčs. Vzhledem ke katastrofálnímu přijetí seriálu Matka ze strany diváků však z příprav sešlo a dochovalo se jen několik scénářů. (Přemek)
- Dcera režiséra Pavlína Moskalyková zavzpomínala, že seriál byl vysmíván diváky a reakcí stranických dozorujích orgánů bylo zděšení nad nepovedeným dílem. Do jaké míry to bylo způsobeno vetchým scénářem, který napsal specialista na komunistickou tématiku Dvořák a do jaké míry se jednalo o záměr Moskalyka, který se tím chtěl vyvléknout z podobných projektů, už nikdo nezjistí. Nicméně Moskalyk byl po odvysílání seriálu pozván na kobereček k vedení Československé televize, kde dostal výpověď. Jen díky pohotovosti vedoucího odboru zahraničního vysílaní to nakonec dopadlo tak, že Moskalyk byl odsunut do Belgie, kde režíroval televizní adaptace a po návratu se na výpověď jaksi pozapomnělo. (sator)
- V úvod, který se dle titulku odehrává v květnu 1938, v pozadí projede šedá dodávka Škoda 1203, vyráběná až od roku 1968. (Ganglion)
Reklama