Králové ro(c)ku

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)

I need a tight compadre who will teach me how to rock, my father thinks you're evil but man he can suck a cock. Co dodat? Fenomenální záležitost a i když nejsem Hard Core fanda Rocku, tak to pro mě byl naprosto úžasný zážitek. Dokonalé texty, dokonalá hudba, dokonalý Jack Black, dokonalý Kyle Gass... Tenacious D rulez a nikdo na ně nemá, ani zkurvenej Satan. (08.05.2007)

"Nemůžeme zaplatit nájem, protože nebudeme vedený Satanem." Z nejedný rockový kapely jsem zakoupením vstupenky udělal boháče, takže si dovolím odborně poznamenat, že tohle je nářez. Rockovej, hardrockovej a metalovej nářez. Prostě rychlá muzika, odvážný texty a dva magoři, kteří umí vypnout pérem laser. Taky umí péroklik a frajerskej skluz. To už jsem asi prozradil skoro celej děj a o ten tu jde v první řadě. Vlastně nejde. Vždyť to žádnej děj nemá a přesto je to skvělý. Nevím jestli za to může Satan, Zeus nebo Ronnie James Dio a je mi to úplně jedno. Já si prostě vezmu trsátko osudu, balalajku a budu trápit struny tak dlouho, až se stanu slavnou rockovou hvězdou. Jako U2, Linkin Park, Tenacious D nebo Morčata na útěku. (25.02.2022)

Pánové by potřebovali trochu promazat vazelínou, občas jedou poněkud na sucho. Tato málo vtipná self-prezentace je dobrá jen díky skvělé muzice ústřední dvojice. Ani se mi nechce věřit, že Jack Black existuje v kapele Tenacious D, která je dle mého názoru zatraceně dobrá, ale "nikdo" ji nezná. Jakmile se ve filmu rozjede rock, tak to frčí, ale běda, jakmile na chvíli zmlkne!! (24.07.2007)

Zpočátku jsem myslela, že brzy přijde na řadu vypínač, jak trapné fekální představení to bylo, navíc uřvané (JB) jako posledně v podobné slátanině, ale nějak asi z nudy jsem zůstala a fuckt nelituju. Scéna zhmotnění lysohlávkových iluzí mě dostala téměř do podobného tranzu, takže pak už byli chlapci moji a já jejich i přes další a větší kaskádu ftipů dalece za hranou únosnosti. Protože jsem pro každou prdel a když je udělaná z debility směrem k pobavení, musím uznat, že v tomto případě bylo učiněno antihumoru zadost, respektive bylo to tak debilně ujeté, až místy smíchem k nezastavení. (24.10.2013)