Úder otevřenou dlaní

Film jsem viděl až v současnosti, takže mě k němu neváží žádné sentimentální vzpomínky. Souboje mi jako moc povedené nepřišli, nevím, jestli je to tím stylem, nebo choreografem, ale moc na mě nezapůsobili. Příběh se točí kolem útkání s ruskými bijci, kteří už několik svých soupeřů zabili a na porážce číňanů jim obzvlášť záleží. Jejich boxování a kopání na mě ale působilo podobným stylem, jakou když se perou děti na první stupni základní školy. Při sledování mě mockrát napadlo, že je to vlastně docela podobný k Fearless, jen s tím rozdílem, že je to natočený skoro o čtvrt století dřív. Což s sebou nese všechny klady a zápory, které si dokážete představit. Příběh plný klišé, žádné dráty, tréninková pasáž a hurá rozbít soupeři držku. I když to už místy působilo docela směšně, tak jsem se bavil a ty tři hvězdičky si to zaslouží. (06.06.2007)

Potkat ranaře formátu jednoho z těch dvou, co tam po sobě ke konci nemilosrdně mlátí, tak prchám bez pozdravu. S tímhle dílkem poctivé východní akce zkrátka nemůže mít obeznámený divák po akční stránce sebemenších výhrad. Je to silně zaměřené na tradice a nacionalistické tendence, které byli Číňanům odjakživa vlastní. To je důvod, proč je třeba omilostnit i nám hůře pochopitelné expresivní herectví. Příběh tepe do Ruska (tehdejší obyčej), ale naštěstí je mu vlastnější líčení cti či odvahy. Abych ale pravdu řekl, místy jsem neměl úplně přítomný pohled a ke konci jen kontroloval hodinky. Vazby na minulost jsou pěknou připomínkou a mnohé přesvědčí. Já s tímhle filmem problém nemám, tím to však asi taky hasne. (30.10.2009)

Nemůžu si pomoci, ale hongkongské martial arts filmy ze sedmdesátých a osmdesátých let jsou minimálně o třídu lepší, než ty z pevninské Číny. Možná měli v HK více praxe. Ani tak nejde o výkony aktérů (zde se to neodvažuji posoudit), ale spíše o technické aspekty jako práce s kamerou, střih, dost možná i zpracování scénáře. Každopádně vždy oceňuji bojovnice, "dekadentní" prozápadní Číňané byli velmi zábavní (ten fidlavý valčík byla teda pěkná síla) a Tung-Fang Sü je takový osmdesátkový Ip-Man. (10.11.2020)

Jedním z problémů filmu je představitel hlavního hrdiny, který nemá žádné charisma a po celou dobu jsem si k němu nedokázal vybudovat nějaký vztah. Film diváka nabádá k pokoře - tak, jako to udělá hlavní hrdina, je lepší se nechat porazit a dokonce si sám zlomit ruku, než na sebe poutat zbytečnou pozornost. Tématem filmu je útlak, ať už hlavního hrdiny, kdy se proti němu postaví všichni zlý učitel tamější kung-fu školy (s vizáží čínského Temuery Morrisona), nebo samotné Číny, která je okupovaná. Hrdina má naštěstí po ruce starého mistra, který jeho již tak dobré kung-fu schopnosti ještě vylepší, a to technikou otevřené dlaně. Bojové scény jsou v pohodě, ačkoliv jich je vážně málo, stejně jako tréninkových scén. Politicky se jedná jako obvykle o film, ve kterém se Čína vypořádává s cizími mocnostmi, konkrétně Ruskem. Ve výsledku je to bohužel jen průměrný film. Je zábavné sledovat Čínské herce, jak předstírají, že jsou rusové. A paradoxně víc, než závěrečný zápas proti boxeru Datlovovi, mě zaujala záchrana unesené. A každopádně Molotov má pravdu, že ten film se nápadně podobá snímku Fearless s Jetem Li. (19.09.2010)

Čínský film zaměřující se na tematiku kung-fu, z něhož pravděpodobně vycházejí některé pozdější americké béčkové filmy s podobným námětem. Z filmu je čitelné ideologické zaměření, kdy kočovník Tung-Fang Sü postupně stoupá na třídním žebříčku až nakonec jako vedoucí Šenčouské kung-fu školy vystoupí proti utlačovateli. Zajímavou psychologickou proměnou prochází v rámci celého filmu postava vedoucího školy He DaHaie, kdy nejdříve zásadním způsobem vyhrocuje konflikt mezi školou Tung-Fang Sü, aby v druhé polovině filmu po útoku vedeném na něho samotného svoje stanovisko přehodnotil a nabídl Tung-Fang Sü dočasné vedení školy. (16.06.2011)