Voda

Jednoduchý a prostý příběh, jehož posláním je především popis bídného postavení indických vdov, jejichž životy svírají tisíce let staré náboženské zvyklosti, které dávno ztratily svůj obsah, ale jsou dál tupě dodržovány, přičemž z nich nepochází nic pozitivního, ale znamenají jen kruté znásilňování přirozenosti života. (30.04.2012)

Připadá mi to jako klasický příklad „festivalového filmu“. Vezme se silný příběh a natočí se tak, aby nebyl moc temný. Pak už se jen čekají ovace. Podle mne by to celé bylo mnohem působivější, kdyby to v útulku pro vdovy vypadalo trochu drsněji a většina filmu by se netvářila jako romance. Závěr jsou pak sice docela silné kapky, ale prostě už to přišlo pozdě... (31.05.2010)

Hinduistické děvče to mělo strašné. Když přežilo manžela, tak ho čekalo buď upálení, vyhnání z rodiny a žebrota, nebo ji vnutili mladšímu švagrovi. Vážně, co to s těmi náboženstvími je, že vždycky ubíjejí ženy? Nejspíš, že je napsali chlapi. _____ Příšerný osud indických vdov v době, kdy se u nás schylovalo k jiné katastrofě. Vdovy tady u nás sice nikdo neupaloval, ale s jistou skupinou lidí najednou také začal být kontakt nepřípustný a znečišťující. A tak jako hořely indické vdovy, nebo je zahnali do útulků, tak stejně se dělo i lidem u nás. Fakt, co to s námi je, že se ty vzorce pořád opakují? ____ Přestože konec snímku se dal odhadnout předem, tak jsem doufala, že to dopadne jinak. Film je realisticky výpravný, s dobrým odstíněním charakterů a smutným, ale logickým dějem. /17. 7. 2017/ (17.07.2017)

Příběh samotný dobrý, srdceryvný a ponurý, ale... co ta glorifikace Ghándího na konci? Zdálo se mi to, nebo byl bělejší než ostatní, že dokonce zářil? A ten výběr jeho promluvy... o Ghándím mnoho nevím, musím se případně dovzdělat, ale tím, jak byl "použit" (jako emblém?), získává film děsivě pravdoláskařské vyznění. (01.08.2014)

Krásný a dojemný film, jinak to napsat nemůžu! O předsudcích, slepé víře, jejím zpochybnění, o lidské krutosti i dobrotě, o střetu rozumu a tmářství, o důstojnosti, beznaději a dalších "maličkostech". Film jsem viděla nadvakrát, poprvé jsem nedokoukala, protože jsem se pořád bála, co hrozného se stane. Při druhém zhlédnutí jsem se bohužel dočkala, bylo to ještě horší než jsem čekala. Přitom se nekoná žádné vyděračské ždímaní slz, žádný dojákový patos. S mystickou vizuální nádherou kontrastuje krutý děj, v první polovině skrytý někde na pozadí ve vašem povědomí o smutném a beznadějném údělu vdov v Indii, ve druhé polovině už bolestně "akční". Závěrečný dovětek o současném stavu člověku moc nepřidá.... (30.04.2012)