Režie:
Jean-Marie PoiréKamera:
Jean-Yves Le MenerHudba:
Eric LeviHrají:
Christian Clavier, Jean Reno, Valérie Lemercier, Marie-Anne Chazel, Isabelle Nanty, Arielle Sémenoff, Katja Weitzenböck, Michel Scourneau, Gérard Séty (více)Obsahy(1)
Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (500)
Pre mňa najzábavnejšia komédia ever. Ešte pri ôsmom zhliadnutí mi od smiechu celých 100 minút tiekli slzy a bolelo brucho. Jean Reno a Christian Clavier čoby zbrojnošskí burani v našej hetickej dobe a všetky postavičky, ktoré stretávajú, sú božské. Ich vystrájanie, poňaté typicky francúzskym, rýchlym, bláznivým tempom a šialenými uhlami kamery ma dostáva. Rovnako koncipovaných je síce väčšina francúzskych komédií, ale Les Visiteurs mi prídu výnimočný a dokonalí. Aj vďaka úžasnej hudbe, milému fantasy feelingu a myšlienke filmu, ktorá je na žáner prekvapivo hutná. ()
Skvělá komedie s neodolatelně obhroublým humorem. Středověk na začátku filmu je vyobrazen dosti špinavě, ale i s nadsázkou. A posléze v části z našeho věku se naši hrdinové chovají asi přesně tak, jak by se středověcí lidé chovali v naší společnosti. Christian Clavier projevil naplno svůj komediální talent a ve své dvojroli je jedinečný, stejně tak urostlý Jean Reno, který svého drsného rytíře Godefroye pojal s nebývalou lehkostí a humorem. U mě vítězí scény na záchodě a den-noc. První polovina vynikající, druhá polovina sice rovněž hýří skvělými nápady, bohužel se občas znatelně topí v přílišné rozeřvanosti. Ale i tak skvělá zábava a Francouzská komedie tak trochu jinak. 85%. ()
Samotného mě překvapuji, že někdo shledávám tento snímek tím nejvtipnějším, co se mu během života poštěstilo vidět. Tím nechci říct, že by film vtipný nebyl. To by mi musela ústa upadnout. Pár velmi úsměvných momentek zaregistrovat lze. Bohužel jsou to stále jen momentky. Na druhou stranu, film skoro vůbec nenudí. Děj je celkem ucházející záležitost, která je podtržena bravůrními výkony všech zúčastněných. Malá výtka snad pouze k Valérii Lemercier, která mi byla prostě taková malinko nesympatická, abych to napsal kulantně. Výsledný dojem vylepšila i podlézavá ústřední melodie. Legrácky s cestováním v čase rozhodně můžu. Žádný superúžasný moment, který bych si zapamatoval k vidění bohužel nebyl. S hodnocením bych si to dovolil tedy úplně nepřehánět. Postavil bych ho někam k pěknějším třem kouskům. ()
Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se znovu míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] ()
Tenhle film prostě žeru. Teď jsem ho viděl po strašně dlouhé době; z let dětských jsem na něj měl uchované pouze mlhavé prazážitky. Námět Návštěvníků je více než vděčný. Jakákoli situace konfrontující dnešní dobu se středověkem zákonitě musí vyvolat salvu smíchu, čehož autoři pochopitelně využívají. Ústřední duo je jednoduše báječné, nejlepší jsou jejich středověké manýry, něpříliš kompatibilní s naší moderní dobou... 80% ()
Galerie (39)
Zajímavosti (13)
- Film sa svojím rozpočtom 9,5 milióna eur stal vo svojej dobe najdrahším filmom francúzskej kinematografie. (Raccoon.city)
- Jean-Paul Muel (maršál) byl v době natáčení filmu četníkem. (Cucina_Rc)
Reklama