Dům her
House of Games
Dom hier
Režie:
David MametScénář:
David MametKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
Alaric JansHrají:
Lindsay Crouse, Joe Mantegna, Mike Nussbaum, Lilia Skala, J. T. Walsh, Ricky Jay, William H. Macy, Meshach Taylor, Jack Wallace, John PritchettVOD (1)
Obsahy(1)
Život úspěšné psycholožky Margaret Fordové plynul spořádaně, snad až nudně. Všechno se změnilo od chvíle, kdy se jí jeden pacient přiznal, že hodlá spáchat sebevraždu, neboť není schopen uhradit dluh z hazardu. Doktorka navštívila jeho věřitele Mika v Domě her a požádala o smazání dluhu. Mike souhlasil, měl však podmínku: Margaret mu bude přihrávat v chystané partii karet a spolehlivým švindlem mu pomůže oškubat protivníka. Všechno proběhlo přesně podle plánu, ale Mike přesto prohrál. Margaret považuje za svou povinnost nabídnout, že mu ztrátu vyrovná. Následující dramatické události jí však otevřou oči a ona konečně pochopí, že všechno je docela jinak... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Zvládne Mamet zaujmout Bertrandovu pozornost i filmem s ženskou hrdinkou? Ano, zvládne. A kromě toho i pomalou ospalou noir atmosférou, která je přitažlivá, ať už je pouze výsledkem naivity debutanta nebo důmyslnou hrou s divákovým očekáváním. Ve výsledku se jedná opět o film, na který se díváte, díváte, nic moc na něm nepozorujete, ale nakonec ve vás zůstane zvláštní pocit, že jste viděli něco, co byste si za nějakou dobu měli pustit znovu. Ten zvláštní casting a záběry! Ten ne/očekávaný konec! Jak to ten Mamet dělá? Nicméně dnes pouze za 3*, mladší filmy už mají formu a tempo i ty hrdiny a jejich svět zvládnuté mnohem lépe....Aha, koukám:uživatel Klonyllony hovoří jasnou řečí o tušeném. ()
Mistrovské dílo, jeden z nedoceněných filmů 20. století. David Mamet (režisér i scénárista) napsal scénář hodný vítěze Pulitzerovi ceny – neuvěřitelně důmyslný děj postavený jako spirála. Divák sleduje sérii různých podvodů a stejně jako hlavní postava nemá tušení, kdy je ten který protagonista součástí spiknutí, nebo kdy je podváděn. Třešničkou na dortu je rozuzlení, kdy dojde k rozkrytí super-rafinované konspirace, která je sice možná jenom v Mametově světě, diváka ale dokáže totálně ohromit. Mamet byl v době natáčení filmu začínající režisér, původní zkušenosti měl s psaním filmových scénářů a s divadlem, film jako médium ale dokázal pojmout zcela suverénně, i když na druhou stranu scény divadelní vliv prozrazují: přestože je film natáčený v reálných lokacích, scény vizuálně působí, jakoby byly natáčeny ve studiu. Některé záběry vypadají jako obraz Edwarda Hoppera, jindy Mamet zase spřinese na plátno hotové zátiší. Dialogy jsou další Mametova silná stránka - jeho distinktivnímu stylu v próze a divadle se říká “Mamet speak”. Ačkoliv film nelze nazvat realistickým – vede diváka do paralelního, hermeticky uzavřeného světa autorovy mysli – srší atmosférou a emocemi, které autentičností překonají kdejaké filmy na motivy skutečných událostí. ()
Co na první pohled vypadá jako béčková krimi o gamblerech je nakonec překvapivě svébytná krimi, ve které se vybroušené hazardní dialogy mísí s delšími záběry v akčnější místech. Tohle si plyne svým tempem a dlouhou dobu se nedá přesně říct, k čemu to vlastně spěje. Margaret do všeho západně strašně rychle, gambleři okolo ní ji mezi sebou taky rychle vezmou a Mike ji rychle začne učit svoje triky. Podvod střídá dalších 10 podvodů, tudíž jsem čekal velké rozuzlení... a ono i přišlo, jen bylo až moc komorní, "obyčejné" a vlastně mě ani nepřekvapilo. Obzvlášť poslední scéna ne. Gró filmu tedy tkví v zvláštní pomalé atmosféře a Mamet přesně ví, o co mu jde a jak to chce podat. Akorát u mě se to trochu minulo účinkem, protože namísto silného autorského zážitku jsem se dočkal vcelku zajímavého filmu, ke kterému se ale už nemusím vracet. Samotné scény z "Domu her", ale měli hodně co do sebe a zajímavá je i pokerová scéna, která snímá hru až anti-atraktivně. Silné 3* ()
Ono vždy je trochu slabinou, ak odhadnem hlavné prekvapenie. Potencionálne tajomstvo sa potom ukrýva len v spôsobe vysporiadania sa hlavnej postavy so "šokujúcim" odhalením. No ani v tomto finále neprekvapilo, hoci tu už som sa pre istotu ani nesnažil niečo vopred uhádnuť, aby ostalo aspoň niečo na potešenie. Resumé: Konvenčný film do mierneho nadpriemeru posúvajú len skvele vystavané situačné dialógy. 54,3% ()
Napsané je to zřejmě dokonale, ale pravděpodobně vinou režiséra jsou dějové zvraty vždy krok dva za tím, co člověk předem očekává. Trošku vadí i poněkud hrubě a jakoby narychlo spíchnutý samotný závěr, což kontrastuje s jemnými finesami, které v ději předcházejí. Při větší pečlivosti by to mohl být film první jakosti. ()
Reklama