Brutální město

Od iných snímiek, spadajúcich do subžánru poliziottesco sa Città violenta tematicky dosť líši. Hlavným hrdinom tu nie je policajt, dej sa neodohráva v Taliansku a nie je reakciou na vlnu kriminality a násilností, ktoré v 60. a 70. rokoch otriasli talianskymi mestami či kritikou tamojšej skorumpovanej spoločnosti. Città violenta diváka nezaťažuje politizovaním a moralizovaním, ako tomu u italo-crime neraz bývalo zvykom a prináša akčne ladený príbeh elitného nájomného vraha, ktorý na svoju smolu príliš podľahol ženskému šarmu v podaní jedinečného a tradične strohého (tie milostné scény mu teda moc nešli) Charlesa Bronsona. (03.08.2017)

Velmi málo upovídaná, zato výrazově bohatá krimi, podpořená výbornou hudbou. Film představuje život z jedné strany bohatý a nezávislý, z druhé strany však není komu věřit, každý sleduje vlastní zájmy a k jejich uskutečnění hodlá využít veškeré prostředky. Správně rozklíčovat takové zájmy je však více než obtížné. Brilantní byl závěr, kdy se Jeff rozhodne celý kolotoč zastavit. Hudba se ztiší a jediné, co je slyšet je tichounké klepání kulek, pronikajících zkrz skleněné tabule fasádového výtahu... (01.07.2011)

"Stanete se dívkou číslo jedna všech amerických zabijáků. Vašimi fotkami polepí své kulomety." Tak publicitu Vanessa zrovna moc nepotřebuje. Jí stačí MOC. A jeden zamilovaný zabijácký trouba by jí s tím mohl trochu píchnout, střelit nebo tak něco. Mně tedy bylo mlčenlivého Jeffa trošku líto, ale kdo skočí zlatokopce opakovaně na špek, tak si nezaslouží mít vládu nad svým penisem. Avšak se zbraněmi, auty a "nejmodernější" technikou je to jiné, takže je to celkem zábavné, i když se přitom hudba přerušuje mluveným slovem jen minimálně. (19.08.2016)

Mesto je brutálne. Ty si to dobre vedela, baby. Keď si bola so mnou, tú krv, strach a násilie si videla. Predtým, než som šiel do lochu. Odvtedy ma každý len zrádza. Alebo podráža nohy. Komu veriť? Karlos80 správne uvádza, že hoci v kulisách mesta a neworleanských močarísk, pripomína to skôr špagety western. Dlhé pasáže bez slov, pohľady do očí, uzavretý okruh postáv. Zo štyroch hlavných nik nie je vyslovene sympatický - nájomný zabijak, zlatokopka, vychcaný právnik a šéf gangu. Koniec je pamparádny. Poznámka, mierne spoileroidná: v zmysle skutočného konca mám takýto typ filmu rád. Pretože, ak sa napr.  ktosi po hocijakej projekcii opýta: skončil ten príbeh dobre? Tak, áno, v istom okamihu mohol skončiť fasa, no život ide ďalej až ...až do konca. Nuž a podaktoré filmy rešpektujú práve tento koniec. (13.05.2022)

Chladný a tichý sniper Charles Bronson, prohnaný darebák Telly Savalas, svůdná zlatokopka Jill Ireland a opět vynikající pulsující Morriconeho hudební skóre, už jen za ty jména stačí? Není to typický rychlý akční eurocrimi (poliziotteschi), některé scény jsou dost sáhodlouhé, je tam i dost mluvení. Místy mi film připadal i jako takový městský zločinecký špageťák (rysy snímané zblízka známé od Leona). Nicméně hlavní roli si zde zahrál Charles Bronson (Jeff), jako pomstychtiví profesionální zabiják, který toho opět moc nenamluví a to je více než dobrá záruka kvalitní podívané. Film se točil v krásných lokalitách (St. Martin, Virgin ostrovy a New Orleans) obsahoval standardní, leč trochu předvídatelný příběh, včetně spiknutí, co mě však vzalo, tak to byly všecky ty naprosto famózní nezávislé po sobě jdoucí sekvence (úvodní scéna na jachtě, vzrušující a velmi vynalézavá automobilová pronásledovací sekvence al á "BULLIT", snad 10 minut bez jediného dialogu, vězení-pavouk a ledový Jeffův klid, dokonalý smrtící Jeffův plán na automobilových závodech a samozřejmě vrcholem je samotné finále), kde jsem zhruba tak tušil jak to asi bude probíhat. Tady v tomto film bez vítěze a bez kladného hrdiny se Sergio Sollima, především westernový specialista, ze žánrovek později ("REVOLVER" 73') celkem vytáhl, film bych zařadil do kvalitních (nikoliv ale nejlepších a nejpamátnějších) žánrovek. Je opět škoda že ho naše televize, neprávem opomíjejí, na úkor totoho filmů jsou v tv často zcela průměrné a podprůměrné Bronsonovky. Komentář zde jako třetí v pořadí... (14.03.2010)