Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Když si skupinka objevitelů díla největšího českého génia vybírala, kterou jeho hru přepsat jako první do podoby stravitelné současnými diváky, nemohli sáhnout po lepším kousku. Akt je dle mého (jistěže) skromného názoru hrou první (o čemž není pochyb) a také nejlepší. Zásluhu na tom má zdařilá přednáška bez zvýšeného výskytu hluchých míst, svou trapností nečekaně vtipné hudební výstupy, milá pointa a samozřejmě vrchovaté množství inteligentního, nicméně všem přístupného, humoru. Nechybí hrátky s jazykem („Stojan Jakotič“), narážky na obor filozofie („Zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu, co s tím!“, Cimrmanova nenapadnutelná filozofie externismu), nečekané verše (-„Že vy mi vynesete spaní?“ –„Jaképak s tím hned sraní“). Ačkoliv se hra zaobírá lechtivější tématikou, nikdy nesklouzne k vulgárnosti. 85% ()
Akt naprosto zbožňuju. Moje srdíčko si získala hlavně paní Žílová (Miloň Čepelka) se svým jedinečným tanečním vystoupením. Píseň taky úžasná! "Vypadal jako asketa | To bylo jen pouhé zdání | Já byla mladá Markéta | Děvče jako květ... | K čemu mi štětec a paleta | Když myslel jen na milování! | Byla jsi krásná Markéta | Děvče jako květ | Děvče jako květ…" ()
Ačkoli je samotná hra spíše zrcadlem doby své rekonstrukce, plná všech těch mističek z umělé hmotičky a zážitků s nejabsurdněji vykonávaných tradičních povolání, kde není nouze o melouchy atd... Je to, málo platné, úžasný vstup Cimrmana mezi česká divadla malých forem. Žánrově spíše buffo, ovšem neodolatelná. Miloň není v jiných hrách tak sexy jako tady, Wiegel nadržený až k dokonalosti... a trio potomstva jakbysmet. Hudební vložky mohu denně. "Vypadal jako asketa / To bylo jen pouhé zdání / Byla jsem mladičká Markéta / Děvče jako květ... / K čemu mi štětec a paleta / Myslel jen na milování / Byla jsi mladičká Markéta / Děvče jako květ / Děvče jako květ…" ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Maliar Aktu, ktorého pri pozeraní na svoju nahú figurantku prepadne "démon chtíče" a nikdy nedokončí svoj obraz, ale splodí päť detí. Génius Cimrman napísal túto hru, ktorú našli pri budovaní krbu okolo roku 1966, zamurovanú v stene. Ešte, že ju nadšenci našli!!!! Apropó: neviete adresu tej ....... Hodnotím 85%. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (20)
- Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 425 repríz této divadelní hry. (Lokitre)
- Jedná se o úplně první představení divadla Járy Cimrmana. Hra není spoluautorská, ale napsal ji Zdeněk Svěrák sám, Ladislav Smoljak psal hru "Vyšetřování ztráty třídní knihy", pro druhou polovinu představení. Protože Smoljak svou část nestihl, akčně se vymyslela dočasná náhrada - seminář před oponou, který se od té doby stal neodmyslitelnou součástí každého představení a následně byly semináře zakomponovány do všech her následujících. (Garch)
- Hra „Akt“ byla v 80. letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem 9. května volal někdo na ústředí, aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen „akt osvobození“. Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému nalepena. (sator)
Reklama