Ôgon no inu
Goro, biely pes
Epizody(9)
Obsahy(1)
Japonské dievčatko Reiko Kitamori spokojne nažíva so svojim tatínkom v Tokyu i s jej krásnym a oddaným psíkom Gorom z rodu Kishu. S láskou chodí na hrob svojej mamičky a "rozpráva sa" s ňou, akoby ešte stále bola s ňou. Snaží sa celým srdcom i dušou pomôcť tatínkovi potlačíť smútok, ktorý potláča hlboko vo svojom vnútri. Do života im ale vstúpi otcov dávny priateľ, ktorý ho požiada o ulovenie obrovského medveďa, ktorý mu znepríjemňuje žívot a aj ľuďom na okolí. Otec aj Goro sa vydávajú na ďalekú cestu a Reiko ostáva doma, v Tokyu. Onedlho sa Reiko dozvedá smutnú správu, že otec podľahol zraneniam, ktoré mu spôsobil medveď a Goro sa stratil. Vydáva sa na cestu naprieč Japonskom nájsť svojho psíka a Goro, toto oddané a statočné stvorenie sa vydáva hľadať svoju milovanú Reiko. Čakajú ich dobrodružstvá o akých ani nesnívali... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (120)
Tohle bude asi opravdu citové vydírání. No tak si to představte: Goro (pes) jde za svou paničkou (ženská) přes všechny japonské ostrovy, furt to natahujou, aby byl divák dojat a i když je blízko ní, ani s tou svou píšťalkou, kterou můžou slyšet jen psi, ji on neslyší. Přitom: za své dlouhé cesty (137 min) ho mohli a) přejet autem, b) sežrat, 3) mohl ho pokousat nějaký jiný hodný pes (např pitbul) apod. apod. Je to prostě protahované ad absurdum, uslzená píseň a ubrečená Japonka...a teď mi vysvětlete, proč jsem k tomu sedal každý den, abych slzel, zrovna, no zrovinka JÁ?! :-D ()
Mám rád dobře živené psy. Vařím v asijským bistru. ()
….. „ Příběh je o velkém a věrném přátelství japonské dívky Reiko a jejího psa Gora. Goro svou paní ztratil, jediným smyslem jeho života se stala touha znovu ji najít a vrátit se domů. Na své dlouhé pouti běžel opuštěnými kraji, brodil se řekami, vzdoroval nepřízni počasí, hladu a únavě.“ Docela ráda jsem si připomenula seriál mého mládí (pravda, trochu jsem si těch 9 dílů tentokrát zkrátila). Ono vůbec neškodí, někdy neslušně nakouknout návštěvě přes rameno do notebooku a zjistit co se v něm skrývá :- ). ()
Velmi pěkný seriál - mého mládí. ()
Lassie po japonsku. Viděno poprvé a naposledy v dětství, kdy jsem to žral, ale po letech jsem se k tomu - narozdíl třeba od Robina Hooda - neměl potřebu vracet. ()
Tak tady nezafunguje ani obvyklá dávka nostalgie, protože už v 80. letech mi seriál (a to jsem byl mnohem mladší a nezkušenější) přišel jako cílevědomý kalkul a promyšlené citové vydírání s trpícím, (jak jinak) statečným pejskem. Když si vzpomenu na tu dojímavou hudbu podmalovávající protahované dialogy, brr! Celkový dojem 40 %. ()
Seriál jsem sledovala jako dítě. Vzpomínám si, že mi nesměl utéct žádný díl. Jediný problém jsem měla s úvodní znělkou. Ležela jsem v pokojíčku, hlavu pod polštářem a mamka mi přišla říct, až když skončila a začal film. Vůbec netuším, co mi na ni vadilo. ()
Tento seriál navazuje na o rok starší stejnojmenný film. Na rozdíl od něj ho však neznají ani Japonci ani IMDb a zdá se, že navždy zůstane legendou pouze pro jistou generaci československých diváků. Když jsem se nedávno dostal znovu k celému seriálu (TADY), trochu jsem váhal s jeho zhlédnutím, protože jsem ho naposledy viděl očima malého kluka. Dojímavý příběh, osudově smutné oči Japonců, cituplný voice-over komentující Gorovy osudy, nejemotivnější hudební melodie mého dětství a probrečený snad každý díl seriálu, vytvořily tehdy nesmazatelný filmový zážitek. A ten tady také hodnotím. No, po těch letech musím konstatovat, že ta naivita je opravdu veliká, původně děsivý souboj s medvědem je spíš k pousmání, celé je to hodně natahované a ta Molavcová, ježišmarjá.... Navzdory tomu je to stále jakž-takž koukatelná záležitost a třeba samotný Goro hraje moc fajn. Když jsem ale snad po 20 letech znovu viděl úvodní znělku, emocím a nostalgické slze jsem se neubránil. ()
Nesmrtelný japonský psí seriál. Goro se vrací, bohužel ne na české a slovenské obrazovky. ()
Snad již svět.klasika. ()
Nezapomenutelný seriál mého mládí. Samozřejmě částečně i pro to, že běžel tehdá v TV a odehrával se v celkem exotickém prostředí - v Japonsku. Soudruhům asi příběh o psu hledajícím pána (obdoby Bílého Bima černé ucho) nevadil a tak byl v rámci každého Studia kamarád k dispozici jeden díl. Na tu údoní píseň asi nikdy nezapomenu. Je otázkou jak by na mne seriál působil dnes, nebo ještě lépe na dnešní generaci. Třeba již mírně vyčpěl. V mých vzpomínkách ale zůstává dál. * * * ()
Nepamatuju si nic, jen to, že jsem z toho byl jako škvrně totálně v řiti. ()
Ako malý som mal psa, ktorého som podľa tohto seriálu pomenoval - Goro. Už dávno nežije, ale dožil sa úctyhodných 20 rokov. ()
Lidová slovesnost: Zmatený jak Goro před Tokiem. ()
Nostalgie stranou, nebylo to zcela ojedinělé, vycházelo to z vracející se Lassie, ale pro děti to netrpělo vlastně žádným neduhem. A již za vznik roztomilého rčení "zmatený jako Goro před Tokiem" musím vzít nostalgii na milost a být shovívavá. ()
Serial by si tedy zaslouzil 4*.Ale je to velika nostalgie. ()
Nejsem pejskař a nikdy nebudu. Rozčiluje mě, když majitelé psů nechávají psi vysrat u našeho baráku jako by to byl nějaký park. A tenhle seriál je převážně o psovi, který se ztratí na výpravě za medvědem se svým pánem, kterého šelma roztrhá. A pes pak běží a běží stovky kilometrů zpátky ke své holce (to jsem napsal, jak kdyby spolu chodili), holka píská na píšťalku, aby ho přilákala, a tak nějak to pokračuje až do zdárného shledání. Viděl jsem to jako děcko, dnes už by tehdejší kouzlo brutálně opadlo, ale už tehdy mě zaujala japonsky zpívaná písnička doprovázející tento legendární seriál. Ne, já opravdu neumím japonsky, ale přísahám, že jsem v tom textu slyšel slovo "matuhaši". Nevím, co to tehdy znamenalo a nevím to ani dnes, nikdo mně to nepřeložil. Ani nechci, abych se dozvěděl pravý význam tohoto slova. Jistě je to překladatelský oříšek a já už jsem si ho vyložil po svém. V podstatě "matuhaši" zachránilo tenhle seriál na pěkných 40% ()
Nostalgie, srdeční záležitost a nezapomenutelná znělka. Reiko a Gora si budu pamatovat až do své smrti. 80% ()
keď Goro, tak toto .. https://www.youtube.com/watch?v=lqot4XT59II ()
Pekný, ale až príliš smutný film a dosť natiahnutý pre divákov. ()
Reklama