Reklama

Reklama

Krotitelka tygrů

  • Sovětský svaz Ukrotitelnica tigrov (více)

Obsahy(1)

Sovětský barevný film z cirkusového prostředí. Vypráví o motocyklovém závodníku Jermolajevovi, který se stane cirkusovým artistou. Brzy dosáhne se svým číslem - skokem na motocyklu přes rozevřený můstek v kopuli cirkusu - velkých úspěchů. V cirkusu se seznámí s Lenou, která mu dělá asistentku. Jejím snem však je stát se krotitelkou tygrů. Když se jí to konečně podaří, dojde k roztržce mezi nimi a Jermolajev odjíždí s novou asistentkou na zájezd. Nová asistentka se snaží získat Jermolajevovu lásku, ten však poznává, že miluje Lenu. Přijede na první Lenoččino vystoupení, po kterém se oba mladí lidé smíří a přiznají se ke své vzájemné lásce. (FILMOVÝ PŘEHLED 22 / 1955) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (2)

ripo

všechny recenze uživatele

Úkol, který sovětští filmoví pracovníci dostali — zvýšit výrobu až na 150 filmů ročně, se ukázal správným. Zvýšený počet vyráběných filmů dopomohl k tomu, že se k filmové práci dostali noví, dosud neznámí tvůrci, obohatila se námětová a žánrová pestrost a z této mnohosti mohou vyrůstat nové sovětské filmy. V jistém směru je toho důkazem i tento film. I když se nevymyká běžnému průměru, přesto volbou námětu a poutavým rozvíjením fabule je rozhodně dobrým přínosem ke zvýšení kvalit sovětského filmu a k odstranění schematického pohledu na život sovětských lidí. Neboť nelze vytvořit dílo velké, aniž bychom předem neprovedli mnoho pokusů. A tento film je přes některé nedostatky pokusem zdařilým. KOMSOMOLSKAJA PRAVDA: Z celého tohoto vynikajícího souboru, v němž režiséři obsadili každou, i tu sebenepatrnější roli, vhodným hercem, postihl neúspěch zkušeného herce P. Kadočnikova (závodník Jermolajev). Často se nám zdá, že herec je sice přítomen v episodě svou bytostí, ale neprožívá nic z toho, co se děje ve filmu. Bez účasti nádherných, výborně vycvičených tygrů, by film ztratil jistě značnou část své vtipné komické veselosti. A o tu se právě zasloužil nejstarší cirkusový artista, zkušený krotitel B. Eder. Jeho tygři pracují ve ztížených a nezvyklých podmínkách filmových ateliérů přesně a lehce provádějí složité úkoly. Ve filmu spatří diváci B. Edera v roli Tělegina. Ovšem i v této výborné filmové veselohře se najdou nedostatky. Jedním z nejvážnějších je úbytek dynamičnosti v celé řadě episod. A veselohra se nemůže obejít bez břitkého dialogu a ostrého dějového spádu. Tato okolnost je vysvětlením, proč se nám zdá zbytečnou scéna na lodi, kdy Mokin zpívá jakousi píseň. Tato „hudební vložka" nepřidává nic ani ději ani samotnému Mokinovi. Spolu s diváky, kteří zhlédnou tento film, přejeme jeho tvůrcům: „Neustrňte na tom, čeho jste dosáhli a šťastnou cestu do nádherné říše veseloher." N. Rožkov SOVĚTSKAJA KULTURA: Film „Krotitelka tygrů" je vymyšlen velmi chytře a zajímavě a je v něm nemálo úspěšných tvůrčích nápadů. Ale natáčení samo o sobě nebylo lehké. S největšími obtížemi se setkávali řežisér i kameraman A. Dudko při natáčení těch episod, v nichž účinkují zvířata — tygři a sloni. Složité cirkusové číslo s tygry bylo na příklad speciálně připraveno právě pro tento film. Ve filmu účinkují vedle herců i cirkusoví umělci, především B. Eder a B. Vjatkin. Tato nová filmová veselohra je skutečně velkým úspěchem jejích autorů i filmového studia „Lenfilmu". Nepochybujeme, že ji diváci uvítají s velkým zájmem. Vl. Nikolajev Filmový přehled 22/1955 ()

Galerie (19)

Reklama

Reklama