Někde v Evropě

Filmů obsahujících zájmenná příslovce neurčitá místa "někde" nebo času "tenkrát", je poměrně hodně. Přesto ale většinou přesně víme "kde a kdy". Tak je tomu i ve filmu Gézy von Radványi, který, včetně romantizujících prvků a jejich zdůvodnění, popisuje Sandiego. Romantizujícím prvkem je přeměna dětských "desperados" (nebo "olvidados" - Buñuel) v "dětský domov", který jim patří a který si sami řídí - zatím. Romatizujícím prvkem je i motiv Internacionály - ale ten jím byl vždy. (06.01.2015)

R: ČST 2 = 7.4.1988, réžia slovenského znenia (ČST Bratislava) = - Nadčasový film, podobný Buñuelovmu dielu LOS OLVIDADOS. Povojnovou Európou putuje tlupa bezprízorných detí, ktorá bez zábran, v snahe prežiť, na svojej púti rabuje, kradne a neštíti sa ani vraždy. Paralelu s osudom dnešných detí, ktoré bojujú s nezáujmom rodičov, tlakom médií, sociálnou nerovnosťou, rozmáhajúcou sa kriminalitou čoraz mladších jedincov a všeobecným rozkladom tradičných rodinných hodnôt, nie je ťažké - bohužiaľ - nájsť ... (8.4.2010) (08.04.2010)

Válka dovede udělat z dětí zmetky, ale naštěstí se vždy najde někdo, kdo se snaží pomoci. (25.07.2010)

Na rok 1947 a politické podmínky v postupně vznikajícím sovětském bloku značně odvážný a vymykající se snímek reflektující na takřka dobrodružném schematu důsledky války. Hlavně zpočátku není brutalita ani agresivita dětí připomínající v některých scénách až prapředky Kukuřičních dětí výrazněji tlumena a přičesávána. Na svou dobu jde o syrové, civilní ztvárnění, které jen násobí výborný kolektivní výkon dětských představitelů. Děj se značně zlomí až přesunutím děje na starý polozřícený hrad obývaný slavným dirigentem - po odvážné scéně dětské pitky následuje fáze "převýchovy", která se nese v trochu romantizujícím až rodinném duchu a postupně naplňuje podmínky předždanovovského "lidového humanismu". Hroty jsou uhlazovány a konec je až hollywoodsky dojemný a idealistický. Vzhledem ke kontextu vzniku by však nebylo na místě něco takového filmu vyčítat - tehdy stále vládla naděje a víra a bylo potřeba se vypořádat se stíny minulosti, když zvláště Maďarsko neslo z budoucích sovětských satelitů značný díl viny. Škoda, že slibný vývoj tamní kinematografie zhatila socrealistická doktrína a že scenárista Béla Balász se ocitl ve své zemi v nemilosti a byla mu znemožněna další práce se zestátněnou kinematografií. (30.03.2012)