Coeur fidèle
The Faithful Heart
Obsahy(1)
Expresivní rodinné drama solitéra francouzské avantgardy. Jeden z vrcholů filmového "impresionismu" ve své době ojediněle experimentuje s rychlou psychologickou montáží. V duchu hesla "pocity místo příběhů" se v atmosféře starého přístavu v Marseille rozehrává drama milostného trojúhelníku. Servírka Marie se ocitá mezi dvěma zcela odlišnými muži. Vyvrhelem společnosti Paulem a poctivým dělníkem Jeanem. Ve snaze uniknout trýznivým okovům chudoby a společenských konvencí jsou milenci ochotni postavit se celému světu. Kam až jsou schopní zajít v boji za svou lásku? Co je to bude stát? A kdo je nakonec opravdovým vítězem? Skvěle rozehraná partie spěje k mrazivému konci ... (Visions of Light)
(více)Recenze (2)
Od Epsteina jsem čekal více - jeho víceexpozice a noření se do tváří sice může zpočátků dosahovat až magického účinku, postupně však nabývá převahy hrubozrnné melodrama, které začíná útočit až na samou hranici únosnosti či trpělivosti. Především poslední část filmu na mě přenesla hodně negativní energii, což určitě nebylo Epsteinovým záměrem - třeba způsob jakým je ústření dvojicí zneužívána ubohá sousedka se zmrzačenou nohou, která se ke konci filmu už jen plazí, aby mohla rázným zákrokem celou situaci naprosto neschopné a nesympatických protagonistů (velmi trefná je pak scéna, kdy ji pošlou do lékárny pro medicínu, i přes svůj handicap je zpátky za rekordních dvacet vteřin, hned poté však trvá několikanásobně delší dobu, než jen vyjde schody v domě). Navíc četba tváří se zde postupně stává až efektní manýrou, která je daleko působivosti Dellucova způsobu fotogenie, především v poslední části už je přímo na obtíž. Korunou všeho je přilepený epilog - zamilovaná dvojice si "užívá" na kolotoči s pohřebními výrazy ve tváři, zatímco sousedka s obobně zničujícím pohledem hlídá dítě. Buď byl Epstein naprostý skeptik, nebo jeho fotogenické orgie zcela pohltily i snahu o happy end. Pro mě je jediným náznakem šťastného konce jedině nová berle, která se skví vedle sousedky v celé své kráse. Když ještě připočtu teoretická východiska tohoto tvůrce, tak jen těžko se dá v kinematografii najít větší zrada sebe sama. Film, který je označován jako vrchol "impresionismu" v rámci velkých kinematografických struktur, je pro mě tedy spíše zklamáním, přesto jej rozhodně nehodlám zavrhnout. Nakonec, když se poté Epstein od těchto struktur osvobodil, tak teprve vyšlo najevo, jaká síla v něm dříme. ()
Vynikající kamera a atmosféra života francouzské dělnické třídy. Na začátku ta magie z obrazu přímo sálá, ale postupem času už je to docela nuda. Ačkoliv herci podali skvělé výkony, tak postavy mi nebyly nijak sympatické, a protože mě Marie štvala od začátku do konce, pak dávám pouze průměrné hodnocení. ()
Reklama