Papírové panenky

Je rok 1978 a Primo Bottacin (Andrea Pennacchi) si i přes svůj už poměrně pokročilý věk dodělal středoškolské vzdělání. A protože teď už má maturitu, nehodlá dál otročit na venkově na rodinném statku, ba naopak – hodlá si ve městě sehnat místo ve státní službě, a tak se stěhuje i s celou rodinou do Trevisa. Naneštěstí se Primova očekávání od reality dost liší... Jako zaměstnanec pošty by doma byl váženou osobou, ale tady? To jeho žena se s novou situací sžila snáz než on. Venkovanka se brzy rozkoukala a pochopila, že šaty zde dělají člověka a že ve městě si lidé váží hlavně majetku. A protože dnes je statusovým kouskem dobře postavené rodiny barevný televizor, tlačí i ona manžela do jeho koupi.
Asi nejméně se chtělo měnit domov jejich synovi. Tiberio měl rád dědečka a musel opustit i milovaného psa, navíc ho trápily obavy, jak se v novém místě chytí, jaká bude škola a jestli tam bude mít vůbec nějaké kamarády. Však se také po příjezdu jeho obavy potvrdily a ani máma Tiberiovi příliš nepomohla. Nejen že ho v jeho čtrnácti letech první školní den vyprovodila až ke vchodu, ona dokonce syna navlékla do obleku s motýlkem! Naštěstí brzy přeci jen někoho potkal a ten někdo se stal jeho nejlepším kamarádem. Dokonce nejen to, Giacomo ho záhy zasvětil i do tajemství lásky. Jeho otec má totiž porno kino a on, Giacomo, si obstaral klíč od únikového vchodu, kudy kamaráda dokáže vzít na představení, kde se doposud nezkušený Tiberio až po uši zakoukal do hvězdy filmů pro dospělé. Vzdychá po ní tolik, že i známky se najednou jedničkářovi začaly kazit a také úplně přehlíží spolužačku, co má od prvního dne oči pro změnu jen pro něj... (chamonix)