Medvěd

Jeden z nejlepších seriálových počinů, jaký jsem kdy viděla, bezesporu a to obě dvě série, aniž by pokračování utrpělo na kvalitě a těším se na třetí. Je pravdou, že všechny ty pokřiky a direktivy, situace, rituály mohou diváka, který nikdy v rámci gastroprovozu nepůsobil,  částečně odradit, či otravovat. Ale tímto způsobem skutečně profikuchyně fungují.  Jde i o vnitřní životy a povahy filmových postav, mezilidské vztahy a city, pracovně i v soukromí;  v podstatě scénář není až tak složitý, ale o to pečlivěji propracován; napětí i vtip nechybí ani náhodou a s velkou zvědavostí jsem se vrhala od epizody k epizodě. Hlavní představitel jako kdyby se pro zástěru narodil, vynikající Jeremy Allen White  skvěle a věrně předvádí postavu šéfa , který každým okamžikem bere v potaz námahu, focus, představivost, invenci,  všechno to snažení a fyzickou dřinu svých kolegů i svou vlastní, spojenou ne jenom s vydělávánim si na praktický život a vlastním egem, ale také s tím, aby byl pokud možno respektovaným i respektujícím nadřízeným  a především Člověkem ... (19.01.2024)

Takových vrstevnatých a štědrých seriálů na emoce a invenci všech zúčastněných, které nehrají na jistotu, ale na výjimečnost v tisíci malých detailech, je na světě co by na prstech jedné ruky napočítal. Radost z perfektní práce. Přeju jim všechna možná ocenění, včetně kategorie nejelegantnější omeleta. (29.09.2023)

Vcelku slušný pohľad do Chicago fast food businessu. Kriminalita v Chicagu klesá, ale zďaleka to nie je bezpečné mesto (ako ktorékoľvek iné v US, prím vedie teraz Anchorage , Alaska). A tak USA sú v bezpečnosti na 128 mieste zo 163 hodnotených krajín sveta. Aj z tohto dôvodu mi vo filme chýba výpalníctvo, drogy, alkohol,strelba a hukot policajných/sanitkárskych sirén. Je to prekvapujúce, ale práca s vareškou je poriadne stresujúca. Ponorka v ktorej sa stále niečo deje a veľakrát nevychádza. Tak 75% je myslím spravodlivých. (15.11.2022)

Nechápu, co na tom vidíte. Ani těkavost Lipa ze Shameless, ani dvě hlavní hvězdy z Punishera, celé toto labužnické složení, tento nápad nespasilo. Proplouvat v bídné restauraci ošklivého Chicaga není nic, co by stálo za seriál, natož i druhou řadu, která je odklepnuta. A co je na tom komediálního jsem také nepochopila. (25.03.2023)

“Dude, it would be weird to work in a restaurant and not completely lose your mind.” Papiňák emocí, nejistot, ambicí, charakterů, depresí, jídla, radostí, sebedestruktivních vzorců chování, kakafonie frenetičnosti, úzkostí a otrocké denní rutiny v "kuchyňském zákulisí". To vše v adrenalinovém hávu (neustále je to v pohybu, kolotá tu vše a všichni, běží pět dialogů přes sebe apod.), vždy však hlavně a především o postavách.  Jak je s charaktery pracováno, jak se Storer nebojí udělat otočku o 180 stupňů pro druhou řadu, a přesto zůstat věrný konceptu... Všechna čest. Působí to jako indie film z devadesátek, ke kterému psal dialogy Sorkin na steroidech. Přes veškeré cinefilské aluze (Storer se nebojí opakovaně dávat na odiv, jak velkým fandou Michaela Manna a Ridley Scotta je), je to svébytné, strhující, podmanivé. A navzdory všemu tomu adrenalinu, chaosu a vyšponovaným emocím, to umí vzít za srdíčko a zdevastovat i vykouzlit úsměv. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 4/5 | (21.07.2023)