vyhovovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyhovovat impf (perfective vyhovět)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vyhovovat, vyhovovati | Active adjective | vyhovující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyhovování | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyhovuji, vyhovuju (coll.) |
vyhovujeme | — | vyhovujme |
| 2nd person | vyhovuješ | vyhovujete | vyhovuj | vyhovujte |
| 3rd person | vyhovuje | vyhovují, vyhovujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyhovovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyhovoval | vyhovovali | — | — |
| masculine inanimate | vyhovovaly | — | ||
| feminine | vyhovovala | — | ||
| neuter | vyhovovalo | vyhovovala | vyhovováno | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyhovuje | — |
| feminine + neuter singular | vyhovujíc | — |
| plural | vyhovujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “vyhovovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyhovovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989