Odra

Odra
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Základní informace
Délka toku	854 km
Plocha povodí	118 861 km²
Průměrný průtok	535 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	2-01-01-001
Pramen
Oderské vrchy 49°36′48,3″ s. š., 17°31′12,5″ v. d. 634 m n. m.
Ústí
do Štětínského zálivu 53°36′6″ s. š., 14°35′23″ v. d. 0 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Olomoucký, Moravskoslezský kraj), Polsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), Německo Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česko 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)
Povodí řeky na mapě
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odra (německy Oder; slezsky Uodra; polsky Odra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem.

Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km je v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.

Pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Největším městem na Odře je Vratislav.

• přímo na Odře – Odry, Ostrava, Bohumín (jako poslední město na Odře v ČR), Ratiboř, Kędzierzyn-Koźle, Krapkowice, Opole, Brzeg, Oława, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, Ścinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzański, Nowa Sól, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Słubice, Kostrzyn nad Odrą, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police
• na březích průlivu Dziwna (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) – Wolin, Kamień Pomorski, Dziwnów
• na březích průlivu Svina (mezi ostrovy Wolin a Usedom) – Svinoústí
• na březích průlivu Peena (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) – Usedom, Lassan, Wolgast
• na březích Štětínského zálivu – Nowe Warpno, Ueckermuende

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

• Libavský potok, zleva, ř. km (zhruba) 121,7
• Plazský potok, zprava, ř. km (zhruba) 121,5
• Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0
• Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5
• Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0
• Vítovka, zleva, ř. km 88,8^[1]
• Zlatý potok, zleva, 87,8^[2]
• Stodolní potok, zprava, 87,6^[2]
• Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7
• Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3
• Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4
• Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1
• Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6
• Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6
• Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7
• Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2
• Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0
• Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8
• Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6
• Opava, zleva, ř. km 21,6
• Ostravice, zprava, ř. km 14,9
• Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4
• Bečva, zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)
• Olše, zprava, ř. km 0,0

• zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna^[3] (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (s přítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica

• zleva – Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osoblaha, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęza, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kačava (Kaczawa), Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bobr, Olcha, Racza, Lužická Nisa

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.^[4] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3600 m³/s.^[5]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:^[4] (období 1900–1994)

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.^[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské-sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.^[7]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:^[8]

Hlásné profily na území České republiky:^[9]

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obranou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (Praha – Olomouc –) Bohumín – Žilina a zpět.

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.

• ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

• Hraniční meandry Odry

• Slovníkové heslo Odra ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Odra na Wikimedia Commons
• Odra na OpenStreetMap
• Bohumín – aktuální vodní stav
• Foto z pramene Odry v Kozlově
• Seznam vodních elektráren na Odře