Antoni van Leeuwenhoek

Antoni van Leeuwenhoek
Antoni van Leeuwenhoek
Narození	24. října 1632 Delft, Holandsko
Úmrtí	26. srpna 1723 (ve věku 90 let) Delft, Holandsko
Místo pohřbení	Oude Kerk
Bydliště	Nizozemsko
Povolání	biolog, fyzik, výrobce nástrojů, obchodník, mikrobiolog, specialista v oblasti účetnictví, pokladník, zeměměřič a wine measurer
Ocenění	člen Královské společnosti
Choť	Barbara de Mey (od 1654)[1] Cornelia Swalmius (od 1671)[1]
Rodiče	Philips Antonisz. van Leeuwenhoek[2][3] a Margaretha Bel van der Berch[2][3]
Funkce	chamberkeeper (1660–1699)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoni van Leeuwenhoek [le:uvnhuk] (24. října 1632 Delft – 26. srpna 1723 Delft) byl nizozemský přírodovědec a průkopník mikroskopie. Občanským zaměstnáním byl obchodník s textilem, vrátný na radnici^[zdroj⁠?!] a výrobce mikroskopů. Vědeckému výzkumu se věnoval pouze jako amatér, dosáhl v něm však výsledků prvořadé důležitosti. Stal se objevitelem mikroorganismů, krevních buněk, spermií, svalových vláken a dalších mikroskopických útvarů a je nazýván „otcem mikrobiologie“.

Narodil se do vážené, dobře situované měšťanské rodiny v Delftu. Otec brzy zemřel, Antoni ukončil školu v šestnácti letech. Zprvu byl zaměstnán v Amsterdamu v obchodě s látkami. Poté ve svých 22 letech odešel nazpět do rodného města, kde si založil obchod a zůstal zde celých 70 let. Dvakrát se oženil a měl několik dětí, z nich se dožila dospělého věku jen dcera Maria. O jeho životě není mnoho přesných zpráv. V roce 1660 získal sinekuru na městském úřadě, což mu umožnilo věnovat se své celoživotní vášni – výrobě čoček, mikroskopů a pozorování různých přírodních objektů a materiálů. O svých pozorováních začal, povzbuzen svým přítelem anatomem Ragnierem de Graaf, psát do Královské společnosti v Londýně.^[4][5] Během následujících padesáti let napsal stovky dopisů. Van Leeuwenhoek neměl příslušné vědecké vzdělání, a tak jeho popisy mikroskopického světa byly často neobratné a naivní.^[6] Členové společnosti jeho pozorování přijímali zpočátku s nedůvěrou. Časem si sami ověřili, že jeho objevy mají reálný základ a v roce 1677 byl přijat za člena Královské společnosti. Stal se známým v celém světě, navštívil ho ruský car Petr Veliký i anglická královna Anna, kteří se zajímali o jeho práci.^[4] Zemřel ve věku 90 let, a ještě na smrtelné posteli diktoval dopis členům Královské společnosti.^[5]

Své mikroskopy a čočky si sám vyráběl, dochované kusy mají zvětšení až 275×, spekuluje se však, že svými nejlepšími výrobky mohl dosáhnout až asi pětisetnásobného zvětšení. Údajně objevil jednoduchou metodu, jak vyrábět přesné skleněné kuličky nepatrných rozměrů, které používal jako čočky svých přístrojů, a tak překonal úroveň tehdy dostupné mikroskopické techniky. Tajemství výroby si ovšem celý život držel pro sebe, aby si zajistil vědecké prvenství a prestiž. Používal však běžnou metodu výroby čoček.^[7]

Zkoumal pod mikroskopem listy květin, drobný hmyz a poté i vlasy, lidskou krev, kůži, sliny, vodu, pepřový nálev, sperma a mnoho dalších materiálů. Jako prvnímu člověku se mu podařilo objevit, že lidská krev protéká tenkými cévkami (kapilárami), a popsat krevní buňky. Další jeho velký přínos mikrobiologii byl v tom, že roku 1676 poprvé uviděl pod mikroskopem bakterie, které označil jako animalcules („zvířátka“). V roce 1703 objevil sladkovodní polypy. Své výsledky, doprovázené kvalitními kresbami mikroskopických preparátů, publikoval od roku 1673 v časopise Philosophical Transactions britské Královské společnosti.

Jeho jméno nese planetka (2766) Leeuwenhoek.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni van Leeuwenhoek na Wikimedia Commons
• Petr Bureš: Biologie v období baroka a osvícenství
• Biografie (nizozemsky)
• Web UCLA (anglicky)
• Brian J. Ford o Leeuwenhoekově výzkumu (anglicky)