Moritz Vetter-Lilie
Moritz Vetter-Lilie, též Mořic hrabě Vetter z Lilie (22. srpna 1856 Opava[1] – 7. září 1945 Retz), byl moravský šlechtic, rakouský a československý politik německé národnosti, předseda vídeňské Říšské rady a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Německou křesťanskosociální stranu lidovou.
| Moritz Vetter-Lilie | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1907 | |
| Předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1907 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1900 – ??? | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. středního velkostatku DSCVP |
| Narození | 22. srpna 1856 Opava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. září 1945 (ve věku 89 let) nebo 20. září 1945 (ve věku 89 let) Retz  Rakousko |
| Rodiče | Felix Vetter z Lilie |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik, majitel panství a lékař |
| Commons | Moritz Vetter-Lilie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel ze šlechtického rodu Vetterů z Lilie (von der Lilie), který svůj původ odvozuje z vedlejší větve rodu Valois a jehož sídla se rozkládala na Moravě a ve Štýrsku. Na Moravě bylo centrem jejich domény panství a zámek Nová Horka na Novojičínsku[2] (byl též majitelem panství Trnávka).[3] Jeho otec, Felix Vetter z Lilie byl v letech 1884-1906 moravským zemským hejtmanem.
Ve Štýrském Hradci se v listopadu 1884 oženil s hraběnkou Karolinou von Wimpffen (1861–1902) se kterou měl jednoho syna:
- Franz (8. 9. 1885 Nová Horka – 22. 9. 1958 Vídeň), I. 1930 manž. Stephanie (Steffi) von Stutterheim (3. 1. 1894 Vídeň – 8. 4. 1940 tamtéž), II. manž. 1949 Elma Ubaldini Della Carda (15. 8. 1889 – 8. 5. 1964)[2]
Po smrti první manželky se v dubnu 1907 ve Vídni oženil s hraběnkou Marie Terezií von Gudenus (1875–1940). Měli spolu syna a dceru:
- Karl Josef (14. 8. 1906 Nová Horka – 31. 1. 1943), padl v řadách Wehrmachtu v bitvě u Stalingradu, [2] manž. 1937 Františka Daublebská ze Sternecku (21. 10. 1909 Bílovec – 17. 6. 1995 Vídeň)[4]
- Eleonora (11. 6. 1910 Mühlbach – 12. 5. 1996 Nettlebed), I. manž. 1940 Jobst-Heinrich von Reinhard (29. 12. 1907 Kaliningrad – 20. 3. 1943), zahynul v ruském zajetí, II. manž. 1947 Claud-Dangar Daly (25. 2. 1884 – 4. 9. 1950)[4]
Moritz Vetter-Lilie vystudoval práva a začínal jako koncipient v různých úřadech (od roku 1879 konceptní praktikant na Českém místodržitelství, později v Sušici a Teplicích). Od roku 1882 působil na Moravě v Uherském Hradišti. Od roku 1886 pracoval na ministerstvu vnitra. Zastával četné veřejné funkce. V roce 1889 jmenován okresním hejtmanem v Boskovicích a roku 1892 čestným občanem městyse Blanska. Později pracoval na místodržitelství v Brně. Následně odešel ze státní služby.[2][3] Dodatečně také na Vídeňské univerzitě vystudoval medicínu.[2]
Na konci století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii.[5] Do parlamentu byl zvolen jako kandidát centristické Strany středního velkostatku.[3][2] Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901.[5] K roku 1907 se profesně uvádí jako c. k. tajný rada, komorník a předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady. Do funkce předsedy sněmovny byl zvolen roku 1901, nejprve na několik prvních týdnů po ustavení nové sněmovny, pak na celé zasedání (funkční období).[6][2]
V doplňovacích volbách roku 1900 (když se mandátu vzdal Karel Emanuel ze Žerotína) byl zvolen do Moravského zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1902 a zemských volbách v roce 1906.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v československém Národním shromáždění za německé křesťanské sociály a v senátu zasedal do roku 1925.[7] Profesí byl statkářem a lékařem v Nové Horce.[8]
Po roce 1925 se stáhl z politického života, i vzhledem k věku.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g Hrabě Moritz Vetter z Lilie [online]. blansko.cz [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. S. 203. Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b S.R.O, NETservis. Genealogie říšského rodu Vetter von der Lilie - Zámek Nová Horka. horni [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=45&page=3089
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-29.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moritz Vetter-Lilie na Wikimedia Commons
- Moritz Vetter-Lilie v Národním shromáždění roku 1920