French Open 2019

118. ročník se odehrával na osmihektarovém areálu Stade Roland-Garros v Paříži. Premiérový ročník se na tomto místě uskutečnil v roce 1928.^[3]

Tenisté bojovali o tituly v soutěžích mužských a ženských dvouher i čtyřher, smíšené čtyřhry, dvouhry a čtyřhry juniorů a juniorek do 18 let v kategorii Grade A (2.–8. června),^[9] a také dvouhry a čtyřhry vozíčkářů v rámci okruhu handikapovaných UNIQLO Tour, turnaje zařazeného do kategorie Grand Slamu (6.–8. června).^[10] Součástí byly také deblový turnaj ženských legend a legend mužů do a nad 45 let.

V areálu s dvaceti třemi antukovými dvorci, který procházel rozsáhlou rekonstrukcí, se závěrečná kola odehrála na třech hlavních stadionech. Kapacita centrálního dvorce Courtu Philippa Chatriera byla navýšena na 15 tisíc diváků. Aréna byla opatřena kovovou konstrukcí s montovanou zatahovací střechou, která měla být funkční od roku 2020. Druhým největším dvorcem byl Court Suzanne Lenglen pro přibližně 10 tisíc návštěvníků. V březnu 2019 byla otevřena třetí hlavní aréna, Court Simonne Mathieu, na pozemcích Jardin des serres d'Auteuil pro 5 tisíc diváků. Název získala po francouzské šampionce Roland Garros a člence hnutí odporu ve druhé světové válce Simonne Mathieuové.^[11] Dokončení úprav zaznamenala část areálu Fonds des Princes, se vznikem šesti nových kurtů, čtyř soutěžních (10, 11, 12 a 13) a dvou tréninkových (15 a 16).^[12] Court 1 pro 3 900 návštěvníků byl po dohrání ročníku 2019 určen ke zbourání.^[11][13][14]

Druhou sezónu platilo pravidlo 25vteřinového limitu na rozehrání výměny, s odpočtem času na světelné tabuli kurtu. Všechna utkání, včetně kvalifikačních zápasů, byla vysílána živě, což znamenalo přenos více než 830 duelů.

Mužskou dvouhru vyhrál potřetí v řadě Španěl Rafael Nadal, který si z Roland Garros odvezl dvanáctý titul. Překonal tak historický grandslamový rekord ve dvouhře, který držel s Australankou Margaret Courtovou, jíž se podařilo vyhrát jeden grandslam jedenáctkrát.^[15] Celkově osmnáctý grandslamový triumf znamenal ztrátu dvou trofejí na prvního Federera.^[16] Devátým obhájeným titulem na French Open se stal nejúspěšnějším hráčem open éry v počtu obhájených trofejí z jediného majoru a ve 33 letech a 6 dnech věku také třetím nejstarším šampionem pařížské otevřené éry. Z turnaje odjížděl s celkovou pařížskou bilancí zápasů 93–2 a setů 278–27.^[17]

V ženské dvouhře získala první grandslamovou trofej 23letá Australanka Ashleigh Bartyová, která se posunula na 2. místo žebříčku WTA.^[18]

Mužská čtyřhra přinesla vítězství německé dvojici Kevin Krawietz a Andreas Mies, jejíž členové startovali teprve na druhém grandslamu. V otevřené éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru.^[19]

Ženská čtyřhra skončila výhrou maďarsko-francouzského páru Tímea Babosová a Kristina Mladenovicová, které si připsaly druhý grandslamový titul po triumfu na Australian Open 2018. Mladenovicová se na deblovém žebříčku stala novou světovou jedničkou a Babosová se posunula na druhou příčku.^[20]

Smíšenou čtyřhru ovládl druhý rok v řadě tchajwansko-chorvatský pár Latisha Chan a Ivan Dodig. Stali se tak první dvojicí v open éře French Open, jíž se podařilo trofej obhájit. Oba si připsali druhou grandslamovou trofej z mixu a třetí celkově.^[21][22]

Statistiky grandslamu.^[23][24]

• Nejvíce es:   Alexander Zverev – 71 /   Ashleigh Bartyová – 38;
• Nejrychlejší podání:   Marius Copil – 224 km/h (139,0 mph) /   Madison Keysová – 190 km/h (118,0 mph);
• Nejvíce dvojchyb:   Alexander Zverev – 51 /   Markéta Vondroušová – 25;
• Nejvyšší procentuální úspěšnost prvního podání do dvorce:   Hugo Dellien – 76 % /   Madison Brengleová – 86 %;
• Nejvyšší procentuální úspěšnost vyhraných míčů po prvním podání:   Feliciano López – 82 % /   Kiki Bertensová – 87 %;
• Nejvíce vyhraných míčů po prvním podání:   Dominic Thiem – 177 /   Markéta Vondroušová – 141;
• Nejvyšší procentuální úspěšnost vyhraných míčů po druhém podání:   Ugo Humbert – 70 % /   Carla Suárezová Navarrová – 60 %;
• Nejvíce vyhraných míčů po druhém podání:   Kei Nišikori – 160 /   Amanda Anisimovová – 97;
• Nejvyšší procentuální úspěšnost proměněných brejkbolů:   Guido Andreozzi – 100 % /   Anastasija Pavljučenkovová,   Jelena Rybakinová,   Julia Görgesová – 100 %;
• Nejvíce proměněných brejkbolů:   Rafael Nadal – 44 /   Ashleigh Bartyová – 36;
• Nejdelší výměny:
  • Nejdelší mužská výměna trvala 36 míčů a byla odehrána mezi Robertem Carballésem Baenou a Filipem Krajinovićem ve druhém kole.
  • Nejdelší ženská výměna trvala 32 míčů a byla odehrána mezi Markétou Vondroušovou a Petrou Martićovou ve čtvrtfinále.

Celkový rozpočet French Open 2019 byl proti předešlému ročníku navýšen o více než tři miliony eur a dosáhl částky 42 661 000 eur, což představuje nárůst o 8 % proti roku 2018. Vítězové mužské a ženské dvouhry obdrželi 2 300 000 eur, tedy meziročně o sto tisíc eur více.^[1]

Tabulka uvádí zisk bodů do žebříčku ATP a WTA v závislosti na kole turnaje, ve kterém tenista vypadl.

Úplný seznam

Úplné složení odstoupivších a hráčů, kteří je nahradili v mužské dvouhře.

•   Kevin Anderson → nahradil jej   Maximilian Marterer
•   Félix Auger-Aliassime → nahradil jej   Alejandro Davidovich Fokina
•   Tomáš Berdych → nahradil jej   Serhij Stachovskyj
•   John Isner → nahradil jej   Roberto Carballés Baena
•   Nick Kyrgios → nahradil jej   Oscar Otte
•   Sam Querrey → nahradil jej   Henri Laaksonen
•   Milos Raonic → nahradil jej   Lukáš Rosol
•   Andrej Rubljov → nahradil jej   Filip Krajinović

Úplný seznam

Úplné složení odstoupivších a hráček, které je nahradily v ženské dvouhře.

•   Katie Boulterová → nahradila ji   Marie Bouzková
•   Camila Giorgiová → nahradila ji   Tímea Babosová
•   Petra Kvitová → nahradila ji   Kaja Juvanová
•   Jekatěrina Makarovová → nahradila ji   Anna Tatišviliová
•   Maria Šarapovová → nahradila ji   Mandy Minellaová

Následující tenisté obdrželi divokou kartu do hlavních soutěží.

Divoké karty pro zástupce australského a amerického tenisu v singlových soutěžích byly přiděleny v rámci reciproční dohody tří ze čtyř tenisových svazů pořádajících Grand Slam – Tennis Australia, United States Tennis Association (USTA) a Fédération Française de tennis (FFT). Australská federace je udělila Alexeji Popyrinovi a Priscille Honové. Americký svaz zvolil Tommyho Paula a Lauren Davisovou. O divokou kartu do kvalifikace dvouhry žádala finalistka z roku 2015 Lucie Šafářová. Po zamítnutí žádosti tak profesionální kariéru uzavřela v ženské čtyřhře.^[27]

•   Manon Arcangioliová /   Tristan Lamasine
•   Alizé Cornetová /   Jonathan Eysseric
•   Amandine Hesseová /   Benjamin Bonzi
•   Chloé Paquetová /   Benoît Paire
•   Pauline Parmentierová /   Fabrice Martin
•   Margot Yerolymosová /   Grégoire Barrère

Před singlovými soutěžemi probíhal kvalifikační turnaj mezi 20. a 24. květnem 2019 v pařížském areálu Stade Roland-Garros,^[32] z něhož postoupilo dvacet jedna mužů a patnáct žen.

Následující tenisté nastoupili do hlavních soutěží pod žebříčkovou ochranou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 French Open na anglické Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu French Open 2019 na Wikimedia Commons