SG_ever

Dobře zvládnuté řemeslo, které ovšem nenabízí nic jiného, než stokrát viděné. Za casting a herecké výkony si tvůrci zaslouží poklonu, podobně vidím i zdařilý pokus o zachycení ducha doby plné chaosu a nebezpečí. Co se bohužel nepovedlo, je ve velké části scénář. Dějová linka o princezně a statečném rytíři - ochránci funguje jakž takž, nicméně některé dialogy jsou vyloženě slabé a v rámci příběhu nemají žádný význam a působí jako výkřiky do tmy. Vše drží pohromadě především dobré výkony ústřední dvojice a rychle tempo dějových zvratů, které však přes všechny snahy působí tuctově až nuceně. Absence epické bitvy je sice vzhledem k roku 1402 pochopitelná, nicméně i to při závěrečné scéně člověka zamrzí a v zahraničí to bude zřejmě i jeden z důvodů kasovního neúspěchu. Pro tuzemského diváka je příjemné sledovat poměrně zdařilý pokus o první český velkofilm s účastí hvězd Hollywoodu. Škoda jen, že Jan Žižka v rámci světového kinematografie zaslouženě zůstane ve stínu nákladnějších produkcí a skončí zřejmě i finančním neúspěchem. (55 %)

Ari Folman zůstal v ratingu z pochopitelných důvodů ve snímku pro děti s určitou symbolikou, která je ale pro děti z většiny bohužel těžko pochopitelná. Dospělí lidé zase film nemohou vnímat bez emocí, respektive nezatížení vlastním názorem na ostrakizaci, migraci (krásným příkladem povrchní rádoby recenze resp. lépe řečeno komentář od pana Fuky a jeho ženy/partnerky) a problematiku s tím spjatou (ne, opravdu nikdo neříká, že imigrační úředníci a policisté jsou na rovni německých fašistů). Reálně se jedná o jeden z nejlepších evropských animovaných filmů posledních let, a to především díky fantaskní animaci, hudebnímu doprovodu i umné hře s původní látkou. Bohužel autorova snaha o dvojjedinost, tedy snímek dostupný dětem i dospělým, poměrně sráží jeho možnosti - jak již bylo řečeno, jinotaje jsou pro děti nepochopitelné, a konec pro dospělého diváka až příliš návodný a "na sílu". Nejsem si jistý, a zde jde již jen o nějaký pocit, zda bylo dobré po vzoru Persepolis udělat z německých vojáků jednolité panáky bez tváří (nacističtí vojáci byli také obyčejní lidé - klidně naši pradědečkové), ale zřejmě tím autor chtěl vkusně divákovi říct, že opravdu nestaví na roveň nacistickou hrůzovládu a současné řešení problémů s menšinami, migrací atp. Folman se umně dotýká řady neduhů dnešní doby, ať už jde o povrchnost či odcizení symbolů od toho, co symbolizují, či jejich zneužívání (zdravím katolíky). Autor z jemnosti vystupuje v momentech, kdy potřebuje "něco vysvětlit" dětem a pomalejším dospělým, což může pro mnohé působit jako červený hadr vypínající mozek. (80 %)

Klasická česká (čti podprůměrná) komediální jednohubka, která sice přináší jen stokrát viděné, ale pokud u snímku vypnete mozek a budete koukat do pop-cornového kýble, je velká šance, že nebude s kina odcházet totálně znuzení. Jinak toporný příběh z odpadních vod tahá nahoru snad jen trojice Langmajer - Polívková - Taclík a kvalita kukuřice. Prosím, trojku již ne! (35 %)