Deníček (6)
Bez dovolení si vypůjčím jednu připomínku co se mi honí poslední měsíc hlavou a budu jí citovat
"Milý deníčku,
dlouho mě nic tak neotrávilo jako nová CSFD.
děkuji za vyslechnutí."
Výběr fantasy filmů z období normalizace.
Na kometě Karel Zeman 1970
Valerie a týden divů Jaromil Jireš 1970
Ďábelské líbánky Zdeněk Podskalský st. 1970
Radůz a Mahulena Petr Weigl 1970
Slečna Golem Jaroslav Balík 1972
Jak utopit Dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách Václav Vorlíček 1974
Odyseus a hvězdy Ludvík Ráža 1976
Ať žijí duchové Oldřich Lipský 1977
Hop - a je tu lidoopí Milan Muchna 1977
Talíře nad Velkým Malíkovem Jaromil Jireš 1977
Pana a netvor Juraj Herz 1978
Poplach v oblacích Jindřich Polák 1978
Pohádka o Honzíkovi a Mařence Karel Zeman 1980
Kaňka do pohádky Ota Koval 1981
Monstrum z Galaxie Arkana Dušan Vukotič 1981
Lucie, postrach ulice Jindřich Polák 1984
Něco z Alenky Jan Švankmajer 1988
Segmentace k analýze filmu Vykoupení z věznice Shawshank
Abych mohl snímek lépe analyzovat, vytvořím si jeho segmentaci. Segmentace snímku vystavím na rozdělení do padesáti scén, na něž se budu v průběhu analýzy odkazovat:
Scéna první: „Vražda" vs. soudní proces (čas: 0.00-6:40)
Scéna druhá: Propouštěcí komise-první setkání s Morganem Freemanem (čas: 6.40-7.40)
Scéna třetí: První scéna na dvoře věznice aneb já jsem ten, kdo sežene všechno (čas: 7.40-8.50)
Scéna čtvrtá: Příjezd nových vězňů (čas: 8.50-12.40)
Scéna pátá: Uvítání vězňů ředitelem Nortonem (čas: 12.40-14.20)
Scéna šestá: Sprcha a rozdělení do cel (čas: 14.20-15.50)
Scéna sedmá: První noc (čas: 15.50-20.00)
Scéna osmá: V jídelně-setkání s Brooksem a ostatními (čas: 20.00-23.40)
Scéna devátá: Ve sprše (čas: 23.40-24.20)
Scéna desátá: Dialog na dvoře: geologický kladívko (čas: 24.20-29.00)
Scéna jedenáctá: Cesta geologického kladívka (čas: 29.00-31.00)
Scéna dvanáctá: První znásilnění (čas: 31.00-32.30)
Scéna třináctá: Andyho stereotyp (čas: 32.30-33.10) -v naraci děj posunut o 2 roky dopředu
Scéna čtrnáctá: Jaro 1949, práce na střeše (čas: 33.10-38.50)
Scéna patnáctá: Šachy a cela (čas: 38.50-41.05)
Scéna šestnáctá: Kino a Rita Haywortová (čas: 41.05-42.40)
Scéna sedmnáctá: Přepadení Andyho (čas: 42.40-44.30)
Scéna osmnáctá: Vyřízení účtů s Bogsem (čas: 44.30-46.10)
Scéna devatenáctá: Dárky pro Andyho (čas: 46.30-48.15)
Scéna dvacátá: Šťára (čas: 48.15-51.25)
Scéna dvacátá první: Nabídka práce od ředitele Nortona (čas: 51.25-52.00)
Scéna dvacátá druhá: Scéna v knihovně (čas: 52.00-54.25)
Scéna dvacátá třetí: Scéna v jídelně (čas: 54.25-55.35)
Scéna dvacátá čtvrtá: Andyho dopisy (čas: 55.35-57.20)
Scéna dvacátá pátá: Brooks řádí (čas: 57.20-1.00.30) z narace děje vyplyne, že je rok 1954
Scéna dvacátá šestá: „Brooks byl zde" (čas: 1.00.30-1.05.50)
Scéna dvacátá sedmá: Dárek od Andyho (čas: 1.05.50-1.11.10)
Scéna dvacátá osmá: Dialog o naději (čas: 1.11.10-1.13.00)
Scéna dvacátá devátá: Propouštěcí komise II (čas: 1.13.00-1.13.50) prozrazuje, že uplynulo 10 let
Scéna třicátá: Dárek pro Reda (čas: 1.13.50-1.15.05)
Scéna třicátá první: Dárek k 10. výročí-Marilyn Monroe (čas: 1.15.05-1.16.30) je rok 1956
Scéna třicátá druhá: Výstavba knihovny (čas: 1.16.30-1.18.10) narace scény prvně poukazuje na rok 1959, aby o chvilku později slovy „Než zastřelili Kennedyho..." prozradil, že Andy dokončil knihovnu před rokem 1962
Scéna třicátá třetí: Norton „podnikatelem" (čas: 1.18.10-1.21.10)
Scéna třicátá čtvrtá: Dialog v knihovně (čas: 1.21.10-1.23.25)
Scéna třicátá pátá: Příjezd nových vězňů II – představení Tommyho (čas: 1.23.25-1.27.00) narace nám prozradí, že je rok 1965
Scéna třicátá šestá: Tommyho maturita (čas: 1.27.05-1.30.10) píše se rok 1966
Scéna třicátá sedmá: Tommyho výpověď (čas: 1.30.10-1.32.10)
Scéna třicátá osmá: Konfrontace s Nortonem (čas: 1.32.10-1.34.00)
Scéna třicátá devátá: Tommyho výsledky zkoušky (čas: 1.34.00-1.35.10)
Scéna čtyřicátá: Vražda Tommyho (čas: 1.35.10-1.38.30)
Scéna čtyřicátá první: Konforntace s Nortonem II (čas: 1.38.30-1.40.40)
Scéna čtyřicátá druhá: Rozhovor Andyho s Redem (čas: 1.40.40-1.47.20)
Scéna čtyřicátá třetí: Rozhovor v jídelně (čas: 1.47.20-1.48.20)
Scéna čtyřicátá čtvrtá: V Nortonově kanceláři (čas: 1.48.20-1.49.30)
Scéna čtyřicátá pátá: Nejdelší noc (čas: 1.49.30-1.50.50)
Scéna čtyřicátá šestá: Kde je Andy? (čas: 1.50.50-1.54.30)
Scéna čtyřicátá sedmá: Andyho útěk (čas: 1.54.30-2.00.35)
Scéna čtyřicátá osmá: Andyho chytrost-Nortonův konec (čas: 2.00.35-2.05.50)
Scéna čtyřicátá devátá: Redova cesta za svobodou (čas: 2.05.50-2.17.40) píše se rok 1967
Scéna padesátá: Setkání Reda s Andym (čas: 2.00.35-2.04.40)
Heroes III
Tak jsem konečně po dlouhatáásnké době dokoukal třetí řadu. Raději se nebudu zmiňovat jak dlouho jsem to měl rozdívané. Když se na tento seriál (a v podstatě na jákýkoliv jiný) díváte nepřetržitě, děsně vás dokáže vtáhnout do děje. Ale opačně když dáte jednu část za měsíc, tak tu další oddalujete a nemáte důvod k tomu usednout. Takové ty clifhangery na konci každé části mě už opravdu do varu nedostávají, protože vždy se to na začátku další po chvilce vyřeší a jde se dál a většinou odznovu a se stejnými postavami...
....Úmrtnost postav....to je to co mě na tomto seriálu začíná vadit. Ona je skoro nulová. Když jsem se na seriál začal dívat, těšil jsem se, že to bude klasická týmovka, jen v seriálové podobě. Dlouho mi trvalo, než jsem přistopil na psychologickou hru Hrdinů a zjistil, že tady jde o mnohem víc, nebo o něco jiného než v kdejakém jiném hrdinském filmu. Tady jde o to jaké to je být hrdinou a o tom, že to každý cítí jinak. (To vám ostatně neříkám nic nového) Jenže jak už jsem zmínil. Na začátku bylo hodně postav a já se těšil na jejich postupné vyhlazování, akci a jejich vzájemné souboje. Jenže nenaštve vás když nějaká postava vytuhne a přesto se později objeví z nějakého důvodu znovu? Mě tedy už trochu ano. No nicméně jdu nakousnou čtvrtou řadu, která opět začíná "od začátku"
TRON
Jsem nakažen virem jménem TRON, sice pozdě, ale přece. Soundtrack z filmu mi bude bežet hezky dlouho na pozadí a už si šetřím na 3D Blu-ray, jen to vstupné v kině by nemuselo tolik vytáčet ---209Kč a ještě mi nechtěli dát slevovou kartičku!
Můj milí deníčku :O )))
Wow, ono je tady i tohle.
No když jsem chtěl začít psát komentáře, tak jsem přemýšlel nad tím, že bych po okomentování filmu napsal (pod čarou) co si mi dnes přihodilo. Prostě člověk si nepamatuje co dělat včera, natož po pěti pivech, tak jsem si o tom tak přemýšlel a nakonec to nerealizoval (naštěstí). Přeci jen koho by to zajímalo (pozn. mě a Avatara, mého kocoura:-) ) takže jen malé procento zdejší populace.... Vidím, že už chete odejít, tak vás nebude zdržovat :-))) Mějte se a vraťe se