sestrad

Herecky i režijně atd. je to místy dost příšerné a celkově je tam dost klasických klišé explicitně náboženských filmů, ale má to minimálně jednu zajímavou myšlenkovou linii: jak se to zbožným Italům přihodilo, že podporovali válku , včetně kněží? Cynickým filmovým našincům bych to rozhodně nedoporučila, ale pro běžné Italy si myslím, že to je vlastně poučný.

Mně ten film přijde velmi přesný v pojmenování pár současných témat a otázek: dá se takhle bez závazků žít i kolem čtyřicítky? Co se při tom získává a co se přitom ztrácí? Je možné to změnit?

Blbý je to, že teprve po příjezdu z MFF jsem se dostala k tomu, abych zjistila, o čem to ten Vrchlický psal - no a pak teprve mi ten snímek dává určitou logiku a vůbec klíč k tomu, co jsem viděla. To vyústění příběhu totiž, když se takhle v závěru oprostilo od té Vrchlického verze, ztrácí nějaké významové patro a to si myslím, že je škoda.

Nejhorší film, který jsem na MFF viděla. Sexualita je tu prostě přeexponovaná, což chápu, že je módní trend, ale tímpádem ...v té snaze šokovat obrazem... nuda! čekala jsem od Ozona aspoň trošku víc filozofického přesahu, vzhledem k tomu, že se dotýká tématu psychické choroby třeba, ale evidentně marně.

Za tuhle prostěradlovou roli tedy Affleck asi žádného Oscara nedostane, že jo. Ten kus hadru chodící po plátně je fakt hrozný. Nevyužitý potenciál tématu odcházení milovaného člověka, ani náhodou jsem tam nenašla to, co inzeruje popiska MFF :)

Není to vůbec špatné, jen je třeba si opravdu zvyknout na to pozvolné tempo první části filmu. Bylo by škoda, kdyby v současné produkci zanikl, současných ázerbajdžánských filmů asi k dispozici moc není a rozhodně nejde o prezentaci lokálních témat a kultury, i když tam nechybí. S tím vyústěním příběhu si podle mě jde poradit i s jakýmisi stopami naděje.

Bezpochyby krásné obrazy, ale nedrží podle mě úplně pohromadě. Tedy samy o sobě, aniž by u toho člověk musel podávat velký myšlenkový výkon. Proto jsem taky ráda, že jsem to mohla vidět na začátku MFF, vidět to po pěti dnech, v půlce projekce bych to asi vzdala.

Nic pro romantické duše. Zatímco Spotlight je víc o novinářích, tenhle jde mnohem víc k podstatě toho, jak otřesná může být morální perverze, která se odívá do náboženského jazyka. Je to fakt hrozná podívaná a blbý je, že film je sice fiction, ale je celkem nepopiratelný, že v Chile vědí, o čem to točili. Víru v Boha ten film určitě zdravému člověku nevezme, je to víc o nemocnejch lidech (není tam postavy, která by nebyla psycho) a neschopnosti čelit pravdě.

Ale jo, pokud si chce člověk udělat obrázek o mentalitě řeholního života zdaleka nejenom před šedesáti lety, tak to vlastně dost sedí. A nemyslím to hanlivě. Samozřejmě v českém prostředí bez náboženské kultury asi totálně nesrozumitelný film, nebo se pletu? A jeden z filmů, který potěší každou novicmistrovou :)

Dlouho to vypadá, že je to starý a předvídatelný, ale kdepak!! Sežeňte si do sbírky :)