Visoki napon

Po 2. světové válce přijíždí do Záhřebu za velkého jásotu davu čekajícího na nádraží skupina mladých lidí, aby se zde zapojila do obnovy země. Ze všech čiší veliký elán a odhodlání vybudovat, pod vedením soudruha Tita a po vzoru milovaného a obdivovaného Sovětského svazu, novou lepší společnost. Nastupují vesměs do strojírenského závodu Rade Konćar. Mezi mladými soudruhy je také Sonja Kaćar, která se má se svými kolegy přičinit o výrobu prvního jugoslávského generátoru elektrického proudu. Protože se v tomto období Jugoslávii nedostává ani materiálu ani zkušených kádrů, který by takový úkol zvládli, obrací se tým pověřený konstrukcí a výrobou generátoru s žádostí o pomoc na spřátelené země – Československo a Sovětský svaz. Práce pod vedením zkušeného sovětského inženýra jde pěkně od ruky, když tu přijíždí do továrny ministr průmyslu s informací, že Informbyro vydalo rezoluci odsuzující komunistickou stranu Jugoslávie a celou zemi do izolace. Dochází k okamžitému zastavení veškeré spolupráce se zeměmi východního bloku. Zároveň s tímto sdělením nařizuje ministr pracovníkům továrny dokončit generátor vlastními silami. Tyto události budí obrovské emoce a rozčarování. Mnoho lidí považovalo Stalina za svého neomylného vůdce a nesouhlasí s novou Titovou politikou. Mezi ně patří i Sonjin přítel Stjepan, který se s ní po jejím emotivním projevu k dělnickému shromáždění, při němž shodí Stalinův obraz na zem, rozejde. Bez ohledu na politické přesvědčení a osobní problémy je ale před Sonjou a jejími soudruhy z továrny Rade Konćar stále úkol vyrobit generátor. Protože jejich vlastní síly na to nestačí, hledají tajně pomoc na západě. (dzira)