Léto

Příjemný film s hezkým filmovým obsazením. Opět skvělý Jaroslav Vojta, starostlivá Růžena Nasková i okouzlující Alena Kreuzmennová, která zde působí jako rozjívený snílek, romantická a zamilovaná duše, která nemůže najít ten správný směr, hledá svou lásku a pochopení mezi ostatními. V přítomnosti dospělých se cítí ztracená a bezmocná. Krásný venkov s lidmi, kteří mají své sny a vize, naruší láska dvou mladých lidí. (09.10.2023)

,,To víte, mládí. Mládí, dílo boží nejkřežší." ,,Takové hříbě, utrhne se a běží přes všechny překážky." Poetika Fráni Šrámka na filmovém plátnu poprvé, vdramatu o mládežnické lásce i vztazích mezi starší generací. Pěkné, lyrické zachycení atmosféry nejen na venkově s hereckým obsazením z Národního divadla. (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (11.01.2018)

Zkušený scénárista, ale nezkušený režisér si jako svůj režisérský debut vybral Fráňu Šrámka, což mu zlomilo vaz. Dílo rozhodně postrádá onu poetiku a básnivost předlohy. Pro režii filmu by se rozhodně hodil Václav Krška. Ale dopadlo to bohužel takhle. Opět nesmírně lidský a moudrý František Smolík. Jediná poválečná a úplně poslední filmová role Růženy Naskové v roli farské hospodyně. (27.03.2006)

Zatímco Fráňa Šrámek jako lyrický a protiválečný básník je stále živý, patřím ke generaci poněkud rozpolcené, zatímco naši rodičové ještě prožívali své první lásky "šrámkovsky", naše generace se Šrámkovi leckdy usmívala a jen my romantici jsme se domnívali, že budeme prožívat stejné chvíle jako třeba tenhle Jeník ze Šrámkovy hry. A dnešní generace mladých Šrámka nezná, případně ho bagatelizuje a vysmívá se mu... Jako stařec už ani mě nemůžou tihle nevyzrálí milovníci nějak dostat. Začínající Jaroslav Mareš asi po maléru s touto zkušeností se lyrickým rolím spíše vyhýbal, Alena Kreuzmannjová byla jako dívenka rozkošná, Jiřího Dohnala jsem nepoznal, Štěpničková jako nevěrná manželka už se převtělovala do rolí starších žen, Höger byl trapný, Růžena Nasková nebyla ve své kůži, a tak nejlepší byl farář Františka Smolíka. (07.08.2019)

Filmová adaptace podle zdařilé divadelný hry od Fráni Šrámka při níž jako režisér debutoval K. M. Walló (do té doby, převážně scénárista, autor písní a režisér krátkých filmů) a kdy se zas na čas před kameru navrátila Jiřina Štěpničková zde v roli redaktorky.. Spoiler: Na venkovské faře se setkávají příslušníci několika generací : mladý student Jan (J. Mareš) prožívá své velké milostné poblouznění, poklidné soužití manželů Peroutových (Dohnal+Štpničková) je narušeno románkem paní Valči (J. Štěpánková) s básníkem Chvojkou (K. Höger) a starý farář Hora ( F. Smolík) jen sleduje probíhajicí události s moudrou vyrovnaností zralého věku. Konec Spoileru Oproti významné divadelní hře šlo však značně povrchní, moderní a okleštěný přepis, kdy se autorovi nepodařilo převést na plátno původní divadelní rukopis a kdy to všechno na první pohled vypadá tak nějak nepřesvědčivě. Později, resp. po tomto filmu K. M. Walló už jen budoval a snad i udělal dobře:-) Jak už poznamenal Bart jedině F. Smolík svou lidskostí, moudrostí a s jistým pochopením pro nelehkou situaci a Jaroslav Vojta svým bodrým humorem povznesli toto nijak zvlášť vyjímečné lyricko-poetické dílko na ještě snesitelnou úroveň..Za krásné přírodní scénérie z okolí Českého Ráje a za herce Smolíka a Vojtu dávám za 3*. (11.07.2006)