Rozina sebranec

Trpký historický film o lásce a zradě z období před povstáním českých stavů. Zdeněk Štěpánek je nejhlubší postavou této balady a jeho něžná a moudrá slova, vždy rozvážného a spravedlivého převora, mne chytla za srdce. Vávra a skvělý Srnka jsou dalším báječným duetem našeho filmu. Závěr tragického Rozinina příběhu mne pak zaujal zásahem staropražských bezpečnostních oddílů proti drancující mrzké lůze, jenž je společensky výchovnou tečkou. (05.06.2016)

Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen. (23.12.2007)

Na začátku jsem se zamiloval do Roziny, ale v průběhu filmu mi začala lízt na nervy a přestala mi být úplně sympatická. Stejně tak mě lezl na nervy Nikolo. A prostě, když člověk necítí žádný sympatie s hlavníma postavama, tak se na film těžko kouká. Jediný, kdo stojí za zmínku byl Štěpánkův převor, ten byl dobrej, ale bohužel tam skoro nebyl. Atmosféra skvělá, natočený taky moc pěkně, konec velice působivý, ale jinak bohužel příběh nic moc, místy hodně velká nuda. (05.11.2010)

V tomto případě nemám žádných výtek ani námitek. Vávra dokázal v roce 1945 natočit film, jež svou propracovaností předběhl dobu alespoň o dvacet let (u nás). Táhne si diváka dějem, představuje mu jednotlivé postavy s nimiž divák srůstá, aby se z nich pak stali padouši a divák zůstal rozerván. Na to nebyl v té době nikdo zvyklý! Svět filmu byl charakterově černobílý a Vávra na Barrandov vnesl svěží vítr. On to nevynalezl, ale skvěle použil. Navíc oceňuji alespoň zčásti ctít realitu 16. století, i když je na pozadí příběhu v podstatě nedůležitá. Jedním slovem skvělý film ze zlatého fondu naší kinematografie...100% (05.08.2012)

S třicátnickou vervou natočil Vávra velice vyspělý film. Jak nenávidím zadní projekce, zde mu je dokážu odpustit, neboť ani ony nepůsobí trapně. Rozina sebranec je velkolepé sociální drama srovnatelné snad jen s Bídníky. Vávra se noří až na sám okraj společnosti, do míst, kde si bída podává ruku s nouzí. Vávra byl vždy mistrem davových scén, takže nepřekvapí výborná choreografie i nasnímání přepadení kláštera lůzou. Mnohem více prostoru však dostávají jednotliví hybatelé děje. Skvělá Glázrová svoji Rozinu (tak trochu „Valjeanovou“) bez mrknutí oka provádí od naivní dospívající dívky, přes zamilovanou mladici, k bezstarostné manželce, milující ženě, až po zuřivou Athénu bránící jediného člověka, který na ni byl vždy laskavý a milý. Škoda, že Boháčův Nikola nezůstal v Itálii, Boháč je s přibývajícími minutami filmu horší a horší. Naopak Pivec, byť stejně trapně namaskován jako ostatní „Italové,“ je lepší a lepší. Pivec by určitě roli Nicola zvládl mnohem lépe, neboť byl o několik tříd lepší herec, než Boháč. Kreuzmann je výborný Karf, vilný stařík se záluskem na mladé masíčko, které na něj záhy udělá dlouhý nos, což extrémně raní jeho pýchu. Štěpánek v roli převora zosobňuje autoritu, laskavost i moudrost. Je smutné, že se výbornému triu Glázrová, Štěpánek, Pivec do toho plete přehrávající Boháč. Navíc je zde Štěpánka s Pivcem na můj vkus příliš málo. Štěpánkův vemlouvavý hlas, kterým zde konejšivě hovořil s Rozinou, bych mohla poslouchat dlouhé hodiny a neomrzel by se mi. (08.02.2023)