Kytice

Cože? Tohle má být Erben? TEN Erben, muž řádu, muž přísných trestů za každou vinu? Erben, muž strohých a děsivých balad? No dovolte abych se zasmál. Toto je F.A. Brabec, člověk, který si myslím, že filmová báseň rovná se barevné orgii se známými herci, kteří často recitují Erbenovy texty tak mizerně, až se mi střeva uzlí. Tam, kde je Erben děsivý, je Brabec komický, tam, kde je Erben zásadový, je Brabec chaotický a poplatný publiku (čili plitký). Pokud poruším pravidla fikčního světa přelohy, měl bych je alespoň nahradit svými, ale Kytice, toť veselá anarchie přežvýkaných erbenovských syžetů. Krom Dceřiny kletby se jedná o kolekci kýčovitých říkanek, které tu připomínají červenou knihovnu (Vodník), tu porno (Zlatý kolovrat), tu naprosto nelogickou slátaninu (Štědrý večer), tu crazy komedii (Polednice !!!! ježišmarjá !!!!, Svatební košile - ten Roden, to má být parodie na Frankensteina???). Nezaštiťovat se to jménem jedné z nejvýznamnějších českých literárních památek 19. století, neschovávat se to do škatulky filmová báseň a vyzradit to na plnou hubu: jsem barevným filmem pro celou rodinu, který chce jen ukázat, že F.A. Brabec je Pan kameraman, bral bych to... Ale takhle? Adaptace literárního díla by se měla snažit zachovat jeho smysl, event. interpretovat ho po svém a dát mu smysl nový. Brabec neudělal ani jedno, ani druhé. Prostě spojil dohromady pestré obrázky s hudbou... Je to jako číst Erbena po slovech a nehledat mezi nimi žádný smysl. (10.02.2004)

Odmyslím-li si Erbena, tak zvláště v kontextu české tvorby se na to nekouká zle. Fatální je ovšem podle mě právě ono důsledné spojení obrazu a hereckých výkonů s odříkávání Erbenových veršů. Pokud, voice-over by byl daleko vhodnější, ale ze všeho nejlepší by podle mě bylo převedení básní do filmové prózy. Látka by získala větší odstup, a daleko větší prostor by tak dostal nejen sám režisér s herci, ale především sám divák. Jinak tohle spojení zákonitě nemůže fungovat a uvidíme, jak si s ním Brabec napodruhé poradí v "Máji". (09.04.2007)

Těšil jsem se strašně moc až shlédnu tyhle zfilmované balady z Erbenovy Kytice. Těšil jsem se zřejmě až moc neboť mé očekávání bylo obrovské a proto jsem ve výsledku spíše zklamán. Některé balady obvzláště Vodník a Polednice jsou povedené, ale takový Štědrý večer či Dceřina kletba jsou opravdu hodně nepovedené. Za pochvalu určitě stojí Brabcova kamera oceněná Českým lvem a také hudba, která dostala stejné ocenění. Z herců mě zaujal hlavně Bolek Polívka coby Polednice a Aňa Geislerová. Ve výsledku mi to vychází na průměrné tři hvězdičky. Jsem moc zvědavý jak se F. A. Brabec vyřádí na Máchově Máji, který má už za pár měsíců premiéru..... (29.04.2008)

Dlouhé roky nehodnotitelné. Ze srovnání tklivé Jiráskovy hudby, půvabné Lindy Rybové, temného Dana Bárty, poetiky Zlatého kolovratu a skvěle nadsazeného Rodena s druhou stranou v podobě odporně hrající Švandové, upachtěnosti Polednice a hlavně totální neuchopitelností filmu jako celku, vyšlo vždy nerozhodnutelné dilema. Ale po třetí čtvrté projekci začínají špatné věci převažovat natolik, že i sugestivní první polovina bledne. (08.04.2007)

Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou.. (05.07.2009)