Tanková brigáda

Tanková brigáda nabízí díky velkolepě pojatému oslavnému výročí a ojediněle masové podpoře československé lidové armády úchvatnou podívanou bojových scén. Technická i herecká stránka zaujmou svou nadprůměrnou kvalitou. To sice zvládne i ideologické poslání, jen ne v příliš pozitivním světle vidění. Rozdělení světa na dobro komunismu a zlo všeho ostatního bez známek pochybností je hanebně křivé. Tanková brigáda je především manipulativní propaganda, kde jakýkoliv viník stojí vždy na druhé straně barikády. Ať po stránce válečné, tak po stránce ideologické, těžký to život soudruhů! Hlavní postavou nestoudného komunistického hymnu je major Stašek (velmi zajímavý Otomar Krejča st.), velitel československé tankové brigády v rámci rudé armády. Jeho úloha je srozumitelná a přes profesní odmítání politického handrkování začíná pomalu a jistě rozpoznávat ryzí čistotu komunistických idejí. Ikonickou postavou je poručík Tomeš (Bedřich Prokoš), přesvědčený osvětový důstojník. Dohlíží na správný osobnostní vývoj všech členů v jednotce a sám jde ve všem příkladem vpřed v boji zbraní i slov. Nejsužovanější postavou je kapitán Renč (velmi dobrý Martin Růžek), náčelník štábu. Příznivec Londýna je prototypem proradného kapitalistického světa, kde zbabělost si podává ruce s vlastizradou. Hlavní ženskou postavou je mladá Olga (sympatická Jana Dítětová), uvědomělá sanitářka brigády s nezbytnou romantickou vsuvkou. Nejvýraznější postavou z řad prostých vojáků je četař Juraj Klimko (zajímavý Július Pántik), vychloubačný tlučhuba a ctižádostivý řidič tanku. Postavy londýnských přisluhovačů generála Hasala (dobrý Ladislav Boháč) a ministra Němce (velmi zajímavý Miloslav Holub) mají jen zvýraznit věrolomnost a prodejnost kapitalistického světa. Z dalších rolí: opatrný a nespekulující Renčův podřízený nadporučík Jožka Hrstka (příjemný Gustav Heverle), politicky uvědomělí tankisté Strnad alias táta (Ota Sklenčka), Jarda Pavlíček (Josef Hajdučík), Vaněček (Zdeněk Dítě) a desátník Jaško (Jiří Sovák), svědomitý mechanik Kysela (Rudolf Deyl ml.), otcovský generál Moskalenko (Vojta Plachý-Tůma), obětavý ostravský komunistický odbojář Miloš Sýkora (Jiří Vala), jeho ustaraná stará matka (Otylie Beníšková), ministrův duchovní doprovod monsignore Hála (Oldřich Velen), zuřivě a nepřístojně neústupný německý generál (velmi zajímavý Vítězslav Vejražka), obezřetnější německý plukovník (zajímavý Miloš Nedbal), či na velkohubá veřejná prohlášení vždy připravený komunistický poslanec Klement Gottwald (Jiří Dohnal). Obrazy skrývají poetiku, několikrát jsem se v jejich rytmu zasnil. Po filmařské stránce je film v pořádku, ovšem jeho ideologické přesvědčení je připraveno sejmout každého nesouhlasujícího. Kam se podělo budovatelské nadšení? (27.09.2017)

Československý válečný velkofilm pojednává o 1. československé tankové brigádě, která bojovala na východní frontě, v bojích o Československo přes Duklu až po ostravskou operaci. Po shlédnutí mám rozporuplné pocity. Po filmařské stránce celkem slušné, ale co na mě zapůsobilo, byly hodně dobře natočené bitvy, na tu dobu rozhodně ano. Dost mě překvapilo také, jakou techniku filmaři použili. Protože pušky MP44, Panzer IV nebo StuG se ve filmech často nevidí. A mám dojem, že jsem tam místami zpozoroval i německý tank Panther, což je ve válečné kinematografii unikát. A ještě bych vyzdvihl výkon Júliuse Pántika coby velitele tanku, ten se mi fakt líbil. Na druhou stranu, co se týče historické pravdy, tak to jsem si zase vyslech ty propagandistický žvásty a to, jak byli vykresleni západní Spojenci, fuj. To, že Spojenci chtěli rozpustit 1.ČS tankovou brigádu proto, aby po válce nebyli žádní komunisti v tankové armádě? Je tohle normální? To se mohlo zrodit jen v primitivmí hlavě. Proto po historické stránce bych tomu vpálil hned z místa odpad!, protože z pravdou z politickýho hlediska to nemá nic společnýho. Ale za ty bitvy dávám 4*, což dohromady dělá 2*. (06.08.2010)

Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let... (02.05.2005)

Jednostranne a velmi zavadejici valecne dilo z nasich luhu a haju. Temer kazdy rozhovor je skutecna " perla ", o to vice jsem ale presvedceny o budouci hodnote tohoto snimku. Je to totiz dvousecna zbran, ktera ukazuje nejen pohled na dejiny konce druhe svetove ( i kdyz z casti zkreslene ), ale take pohled na propagandu komunismu v letech padesatych ( zde uz plne autenticke ). Vykony hercu jsou jake jsou, ve valecnych filmech malokdy nekdo vynikne a neni to tolik naskodu jako treba u dramatu. Sceny na bitevni pole jsou ale pastvou pro oko fanouska tohoto zanru. Je jasne, ze tomu dost pomohl rok nataceni, i tak film pripomina svou vypravou filmy sovetske. Povinnost videt, nazor at si udela kazdy svuj. Zabery z Ostravy mi udelaly radost. (10.10.2010)

Na film jsem narazil náhodou hned na jeho začátku, kdy mě zaujala neskutečně obrovská masová scéna uprostřed války, ze které jsem válku cítil, jako hodně dlouho ne. To vše odehrávající se v kulisách rozbouraného města...ano, v tu chvíli jsem si opravdu pomlaskával, byl neskutečně spokojený a bál se nejhoršího. Tedy toho, co mělo přijít dál. Prostředek filmu tak nezklamal, nudil, nezajímal a hlavně furt porovnával kapitalistické svině a rudé kurvy, kdy vítěz byl naprosto zřejmej. Tu část jsem tak nějak přeskočil, s tím, že mě zajímá, co tvůrci ještě ukážou a na konci toho ukázali opět docela dost, když českoslovenští vojáci bránili Ostravu a do toho se přimotala ruská síla. Věrohodnost super, rozbombardované scenérie na československ�� film neuvěřitelné. Propaganda až na závěrečnou větu "kupředu soudruzi" se dala jakžtakž přežít. Celkově vzato, za úvodní a závěrečnou scénu to stojí za to vidět. (16.12.2011)