Za volantem nepřítel

Neviděl jsem celý tento vzorový příklad normalizačního kousku soudruha Steklého. Ale to torzo se mě (když opomenu proč tento snímek byl natočen) zdálo spíše jako průměrným snímkem, natočený otrhlým matadorem. Na režii K. Steklého se mě vždy líbilo hlavně to, že nechal velký prostor herců,-hlavně ony jeho delší pasáže bez střihu. Zavání sice divadélností, přesto je to v dnešní videoklipové době příjemným osvěžením. Námět je sice silně problematickým, herci moc nezáří, ale nejsou tak unylý, či uboze neprofesionální-když už v tom hrají, hrají to co možná nejlíp. Otázka morálky zda-li je to dobře a čestné jde dle mě stranou , práce se musí vždy odvézt profesionálně, nebo do toho nelézt!! Celkově Za volantem nepřítel je z dnešního pohledu mrtvý film, určený maximálně pro skalní komunisty, filmové historiky a historiky naší nedávné minulosti. (05.11.2009)

Vše již bylo řečeno. Zápletka legrační, výsledky tristní. Steklý natočil klaunérii o zlých taxikářích, které nakazili západní reakcionáři a tak stávkují za vyšší platy (tedy něco, co za první republiky dělali komunisté obden). Zde je to ovšem průvodním znakem postupujícího a sílícího vlivu pravicového revizionismu. Každou chvíli odněkud slyšíme, že po televizních novinách "zazní fejeton Vladimíra Škutiny" či něco podobně zločinného. Vrcholem všeho je scéna, v níž si kovaný Miloš Willig na chvíli pustí televizi, z níž mluví nějaký ten "osmašedesátník". Bohužel asi neříkal nic zločinného, a tak ho musel "nadabovat" Jiří Krampol s podstatně nebezpečnějším textem... Dále účinkují Oldřich Velen, Jan Skopeček, Libuše Řídelová, Petr Skarke, Karel Hábl, Svatopluk Matyáš, Zdeňka Burdová, Libuše Matějová, Jiří Němeček, Josef Langmiler, Gustav Opočenský, Jindřich Janda, František Skřípek, Zdeněk Kryzánek, Ivo Niederle, Vladimír Hrubý, Jan Schánilec, Zdeněk Kutil, Jan Krafka, Jiří Havel, Petr Pospíchal, Radan Rusev, Antonín Hardt, Josef Hlinomaz, Magda Maděrová, Jiří Holý, Ferdinand Krůta, Raoul Schránil, Stanislav Remunda, Miloš Vavruška, Karel Peyr. (15.01.2008)

Jak to vlastně bylo v roce 1968. 1) Tento film se mi bude těžko hodnotit. Sledoval jsem ho se zájmem od začátku až do konce a nenudil jsem se ani chvilku. Důvody mého zájmu však s kvalitou filmu neměly nic společného._____ 2) Především je film pěknou přehlídkou dobových reálií, počínaje vozy taxislužby, nábytkem a vybavením bytu, dílčími záběry na odbavovací halu pražského letiště nebo tehdy ještě zánovní Podolský stadión._____ 3) Líbil se mi až překvapivě živý jazyk dialogů. Od vedoucího oddělení kultury ÚV KSČ Miroslava Mullera bych něco takového neočekával. Ani kamera a režie nebyly nudné._____ 4) Nejzajímavější ovšem bylo politické pojetí věci. Pustit v roce 1974, v době, kdy měli ještě všichni v paměti, jak to v osmašedesátém bylo, takovou snůšku nehorázných přímo neuvěřitelných lží, to je tedy síla. Co se u kriminálně - špionážních příběhů majora Zemana docela snese, zní v podmínkách života běžných zaměstnanců skutečně absurdně._____ 5) Z pohledu tehdejší propagandy dobrý film. I dnes má hodně co říci, i když to není to, co očekávali zadavatelé. (15.05.2009)

Protože beru hodnocení na csfd velice zodpovědně, pouštěl jsem si úplný konec asi šestkrát, abych se mohl rozhodnout mezi odpadem a jednou hvězdou. A protože ten kovanej komouš na konci nezvedl oči v sloup, ani neudělal takové to charakteristické filmové trhnutí hlavou, samopříznak to smrti, usuzuji, že tu nehodu přežil, a musím dát odpad! Byť je to vůči němu poněkud kruté, neboť on byl hlavní postavou dialogu, který jediný mě za tu hodinu půl pobavil (Jeho stejně přitroublý syn (dále jen JSPS): "Všechno se zamotává, vše se zdá zbytečný! Komu věřit?" Kovanej komunista (dále jen KK) "No počkej počkej, tak mizerně na tom zase nejsme! Vždycky se máme s kým poradit!" JSPS: " A prosím tě, mohl bys mi říct s kým? " KK, lehce se usmívaje: "Hm... třeba s Marxem... nebo Leninem. To ti nestačí?" (17.01.2018)

Bez pochyb je to odpad, ale na rozdíl od Dvacátého devátého, který je jenom ukrutná nebezpečně propagandistická nuda, je tohle ukrutná nebezpečně propagandistická nuda s poslední čtvrt hodinou, ze které jsem chytal záchvaty smíchu. Tudíž odpad dát nemůžu, ačkoli to je těsně nad ním. Ale teroristické taxikáře, idiotské finále s autohavárií a zápaďáckého hajzla, který chce unést ženu soudruha šéfa taxikářů do Frankfurtu a dokonce jí ukradne cestovní pas, aby s ním musela přes celnici (!), to jen tak člověk neuvidí. A když se k tomu přidá asi stokrát opakovaný stejný záběr na stověžatou Prahu (který tam ani nemá smysl), je guilty pleasure dokonáno. Jinak je to ale naprosto mizerný film, po všech stránkách. Hrdinní komunisté se nevzdávají a nepodléhají nátlaku ani na jaře 68, černobílé to je až to bolí, ale v tom nemá smysl se pitvat, to už tady člověk čeká, když ví, do čeho jde. Zarazila mě ale laxní filmařská stránka, která nejen že netvoří další vrstvu a ani nemá vnitřní smysl střihové skladby či opodstatnění pro celky či polodetaily, ona mi dokonce przní moji zálibu ve velkých celcích a statických záběrech. Těch je tu totiž hodně, ale jsou naprosto bez atmosféry, se stupidním umístěním postav a dějí se v nich dlouhé rozhovory o ničem, ve kterých velký celek spíš působí, jako kdyby někdo na špatné divadelní hře někam náhodně umístil kameru a prostě ji zapnul. A nechybí ani oblíbený prvek tehdy současných agitek - vtipná postavička. V Tobě hrana zvonit nebude to byl plešoun vymetající hospůdky, zde taxikář s čivavou v kožené kabelce. Ale tenhle taxikář naštěstí zastává i úlohu neutrální postavy, která má nakonec jít na správnou (samozřejmě komunistickou) stranu věcí. Tím pádem i Tobě hrana zvonit nebude byla scénáristicky propracovanější. A vlastně i filmařsky, jelikož tam střih dával aspoň smysl. Steklý je asi ještě větší neumětel než Trapl... Slabá 1* (08.03.2024)