Velká Británie,
1980, 11 h 13 min
(Minutáž: 49–52 min)
Hrají:
James Mason (vypravěč),
Lewis Milestone,
Bessie Love,
Lois Wilson,
Frank Capra,
George Cukor,
Douglas Fairbanks Jr.,
Byron Haskin,
Charles 'Buddy' Rogers, King Vidor, William A. Wellman, William Wyler, Louise Brooks, Janet Gaynor, Lillian Gish, Gloria Swanson, Mary Astor, Allan Dwan, Henry Hathaway, Colleen Moore, Yakima Canutt, Henry King, Jackie Coogan, Marion Mack, Hal Roach, Harold D. Schuster, Paul Kohner, John Gilbert, Lois Weber, Albert S. Rogell, Eleanor Boardman, Ben Lyon, Blanche Sweet, George J. Folsey, Agnes Ayres, Barbara La Marr, Dorothy Dalton, Tim McCoy, Viola Dana, Alice White (a.z.), Shirley Mason (a.z.), Rex Bell (a.z.), Leatrice Joy, Harry 'Snub' Pollard (a.z.), Jeanne Eagels (a.z.), Tully Marshall (a.z.), Woodrow Wilson (a.z.), Geraldine Farrar (a.z.), Conrad Nagel (a.z.), Norma Talmadge (a.z.), Francis X. Bushman (a.z.), Jack Pickford (a.z.), Clara Kimball Young (a.z.), Gilbert M. Anderson (a.z.), Eugenie Besserer (a.z.), Rupert Hughes (a.z.), Jacqueline Logan (a.z.), Catherine Dale Owen (a.z.), Billy Bevan (a.z.), William Hornbeck, Seena Owen (a.z.), Max Linder (a.z.), Irving Thalberg (a.z.), Dorothy Davenport (a.z.), Harvey Parry, Anita Loos, William Fox (a.z.), Louis B. Mayer (a.z.), June Mathis (a.z.), Sam Warner (a.z.), Elinor Glyn (a.z.), Joe Bonomo (a.z.), Lee de Forest (a.z.), A. Arnold Gillespie, Adela Rogers St. Johns, Eva von Berne, Dolores Costello, Karl Brown, Gary Cooper (a.z.), Dolores del Rio (a.z.), D.W. Griffith (a.z.), George O'Brien (a.z.), Gloria Swanson (a.z.), Lois Weber (a.z.), Charlie Chaplin (a.z.), Douglas Fairbanks (a.z.), Mary Pickford (a.z.), Mack Sennett (a.z.), Marion Davies (a.z.), Roscoe 'Fatty' Arbuckle (a.z.), Samuel Goldwyn (a.z.), Alice Joyce (a.z.), Buster Keaton (a.z.), Alma Rubens (a.z.), Conway Tearle (a.z.), Adolph Zukor (a.z.), Wallace Reid (a.z.), Rudolph Valentino (a.z.), Jesse Lasky Jr., Raoul Walsh (a.z.), William A. Wellman (a.z.), Sessue Hajakawa (a.z.), Edmund Lowe (a.z.), Victor McLaglen (a.z.), Harold Lloyd (a.z.), Rex Ingram (a.z.), Paul Ivano, Natacha Rambova (a.z.), Erich von Stroheim (a.z.), Grant Whytock, Monta Bell (a.z.), Dimitri Buchowetzki (a.z.), Cecil B. DeMille (a.z.), Josef von Sternberg (a.z.), Olive Carey, Iron Eyes Cody, Al Hoxie, John Wayne, Lee Garmes, Clarence Brown (a.z.), Lionel Barrymore (a.z.), Clara Bow (a.z.), Ricardo Cortez (a.z.), Mae Murray (a.z.), Norma Shearer (a.z.), Mauritz Stiller (a.z.), Irving Asher, Theodore Case (a.z.), Benito Mussolini (a.z.), Calvin Coolidge (a.z.) (více)
(další profese)
Hollywood
Hollywood je televizní mini-série od Kevina Brownlowa a Davida Gila v produkci britské stanice Thames, která ve svých třinácti epizodách mapuje období němého filmu. Vznikla v Roce 1980, na sklonku období, kdy ještě část pamětníků žila a mohla vypovídat přímo na kameru. Bohužel v současné době, je kvůli právním problémům nemožné jej vydat na DVD. ____Epizoda 1: Pioneers *** První epizoda začíná tezí, že "Jazyk němého filmu byl zničen s příchodem zvuku" a doplňuje ji o několik náhodně vybraných historek z natáčení a velmi dlouhou ukázku z filmu The Wind. První polovina působí tak trochu jako materiál, který se tvůrcům nepodařilo začlenit do žádné z epizod tak jej využily zde. Teprve až v druhé polovině se dostáváme na začátek vývoje kinematografie. Jak naznačuje název epizody oním titulním průkopníkem byl D.W. Griffith (zmíněn je samozřejmě i Edwin S.Porter) a sledujeme jeho filmový růst a vznik prvního amerického velkofilmu - Zrození národa. ____Epizoda 2: In the Beginning **** Počátky kinematografického průmyslu byly v USA soustředěny u velkých měst, kde se natáčelo na střechách (někdy také na točnách, které dovolily využít slunce po celý den), kde podle různých anekdot mezi sebou jednotliví producenti bojovali poměrně nevybíravými prostředky (aneb když už jste si najali gangstery, aby pro vás ničily konkurenci není nic přirozenějšího než točit gangsterské filmy). V průběhu desátých let dochází k přesunu na západní pobřeží do Kalifornie, kde se dalo nalézt v dojezdové vzdálenosti hned několik lokací (poušť, hory, sníh...) a místní komunita z něj rozhodně nebyla nadšena (v inzerátech na pronájem se např. objevovala podmínka "no movies" – což znamenalo, že pokoje nebyl pronajímány lidem od filmu) ____Epizoda 3: Single Beds and Double Standards ***** Skandál okolo populárního komika Roscoe "Fatty" Arbuckla, kdy byla po jeho večírku hospitalizována jedna z dívek, jež pár dní poté zemřela. Roscoe byl obviněn ze znásilnění a vraždy a i když se nakonec nic neprokázalo, noviny informovaly o každém detailu procesu, takže ve výsledku sice nevinný, ale v očích veřejnosti pošpiněný natolik musel Arbuckle skončit s kariérou před kamerou, kam se sice po deseti letech, krátce před svou smrtí, nakrátko vrátil. Tato událost, jež obecně uškodila filmovému průmyslu, byla jedním z důvodů, proč producenti povolaly William H. Hayse, který měl dohlížet na "morální" stránku Hollywoodu. Kromě cenzury, kterou proslul, stál také za natočením propagačních videí o tom, jak se hvězdy chovají v soukromí - uklízí dům nebo si skládají puzzle a měl tak rozptýlit negativní obraz hereckých hvězd. V této epizodě se zmiňují i další nešťastné osudy, např. příběhy mladých dívek, které přicházely do Hollywoodu s vidinou úspěchu a neuspěly, odrazuje film Ella Cinders (jako "Cinderella" - Popelka). Smutný příběh Wallace Reida, slavného představitele milovníků, který se před koncem natáčení zranil, a jelikož bylo třeba film dokončit, tak mu bylo dáno morfium na utišení bolesti, aby mohl dále natáčet. Jenže Reid se stal na morfiu závislým a po čtyřech letech závislosti v pouhých 31 letech jí podlehl také proto, že tehdy neexistovala speciální sanatoria pro léčbu závislostí. ____Epizoda 4: Hollywood Goes to War ***** První světová válka, do jejíhož zapojení Amerika dlouho otálela, znamenala pro Hollywood v konečném důsledku dominanci na zahraničních trzích, kdy byla filmová produkce v Evropě z důvodu války mnohem skromnější. Zpravodajství z války se však většinou omezovaly na záběry pochodujících vojáků, protože nebylo v zájmu propagandy ukazovat umírající vojáky, když armáda potřebovala naverbovat další. D.W. Griffith natáčel v zákopech, avšak skutečná válka nebyla natolik zajímavá, takže velkou část filmu Hearts of the World inscenoval. Erich Von Stroheim, jiný slavný režisér, byl často obsazován do role německých oficírů a tuto zápornou polohu naplňoval tak skvěle, až dostal přízvisko "muž, kterého budete rádi nenávidět". Film Big Parade od King Vidora zažehl nový zájem o válečné filmy. Ač němý, tak při jedné scéně užívaly na place bubnování, aby se herci pohybovali do úderu bubnu. ____Epizoda 5: Hazard of the Game ****** O práci kaskadérů v tehdejším Hollywoodu, kdy kvůli tomu, že auta nesmykovala, tak se vozovka naolejovala, bylo normální střílet katapultem lidi a přesto, že většina hvězd tvrdila, že nepotřebují kaskadéry, protože všechno dělají sami. I jinak odvážní Douglas Fairbanks a Harold Lloyd jejich služeb rádi využili. Je svým způsobem úžasné vidět, že se mnozí z kaskadérů, kteří prováděli opravdu nebezpečné kousky, se dožili tak vysokého věku a zpětně o svých kouscích vyprávějí. Epizoda v závěru zmiňuje i tragické natáčení filmu Trail of 92, kdy v jedné scéně zahynuli čtyři lidé, přičemž těla dvou z nich ani nebyla nalezena. ____Epizoda 6: Swanson and Valentino **** Celá epizoda je věnována dvěma hereckým hvězdám, Glorii Swanson a Rudolphu Valentinovi. V první polovině sledujeme příběh Swansonové, o jejíž hereckých schopnostech mnozí pochybovali,ale o její sex-appealu nikoliv. Odchod od společnosti Paramount k United Artists, po kterém natočila jen několik filmů, než se z filmu po příchodu zvuku víceméně stáhla. Její comeback a nejznámější roli upomínající na její kariéru v němém filmu přišla až v roce 1950 ve filmu Sunset Boulevard, kde částečně hraje sebe samu. Příběh Rudolpha Valentina je mnohem smutnější, protože přesto, že poměrně brzy dosáhl slávy ve filmech Four Horsemen a The Sheik, nebyl s těmito "lacinými" filmy spokojen. Poté, co potkal lásku svého života rusku Natacha Rambova, která jej spíše využívala, natočil film, kde nehrál typického svůdce,ale spíše Fairbanksovského hrdinu. Publikum tuto jeho polohu nepřijalo. Nedařilo se mu finančně, trápil se nad útoky z tisku (byl považován za zženštilého) a jeho manželka od něj v roce odešla. Zemřel náhle roku 1926, kdy jeho pohřeb se stal na událostí, kterou doprovázel sto-tisícový dav truchlících fanynek. ____Epizoda 7: Autocrats **** Stejně jako předchozí epizoda vyprávěla o dvou hereckých hvězdách, tak tato se zaměřuje na dvě režisérské osobnosti, jež prosluly určitou nesmlouvavostí - Cecil B. DeMilla a Erich von Stroheima. Z divadelní rodiny pocházející DeMille, se proslavil filmy, na nichž byla jasně vidět "production value"- produkční hodnota, kde zvládal obrovské davy komparzistů, nebo uměl správně "prodat" luxusní styl interiérů a nákladné oblečení herců. Jeho přísné nároky na herce, kdy od nich požadoval spíše sílu a odvahu než herecké schopnosti."Přednášky", které dával hercům, je často dohnali k slzám. Později se našel ve specifickém žánru náboženského velkofilmu, kdy na základě závěrečného odsouzení, mohl nejdříve většinu filmu bohatě zobrazovat sex a násilí. Pokud byl DeMille příklad režiséra, jež pracuje s producentem, tak na opačném spektru se nachází Von Stroheim, jehož filmy měli časté problémy s producenty a financemi. Sám známý také jako úsp��šný herec, představitel mnoha záporných rolí (nejčastěji německých nebo rakouských důstojníků) natočil Slepé manžele, ale při natáčení dalšího filmu - Bláhových žen neváhal postavit v Hollywoodu přesnou repliku Monte Carla, a poprvé mu byl film sestříhán producenti, kteří vysoké náklady uváděli v reklamní kampani upozorněním na fakt, že se jedná o první film, který stál milion dolarů. Při natáčení adaptace románu McTeague Franka Norrise, von Stroheim nejenže točil na skutečných lokacích, ve kterých se děj knihy odehrával (a to včetně pouště), ale rozhodl se zfilmovat knihu celou, se všemi příběhovými linkami (i vedlejší linii příběhu psa). Více než desetihodinovou verzi by nepromítalo žádné kino, takže byl film Závist sestříhán a jeho původní kopie je dodnes jeden z nejvíce žádaných ztracených filmů. Posledním jeho významným filmem byla Queen Kelly, ve kterém hrála mj. Glorie Swansonová. A právě ona způsobila, že ani tento film nedokončil Stroheim tak, jak si přál, když si stěžovala producentům na nevhodné scény (převážně tak utrpěla celá druhá polovina odehrávající v Africe) ____Epizoda 8: Comedy: A Serious Business *** Epizoda se soustředí na čtyři nejslavnější komiky němé éry: Charlieho Chaplina, Harolda Lloyda, Bustera Keatona a relativně neznámého Harryho Langdona, trpí až příliš dlouhými ukázkami. Na jednu stranu jde o hezkou kompilaci zábavných záběrů, ale trpí opravdu malou výpovědní hodnotou, doprovodné slovo je jen uvede nic víc. Harvey Parry tu představí tři základná typy pádů, které se musel člověk naučit, pokud chtěl v groteskách uspět. To, jak Mack Sennet využíval jakéhokoliv veřejného shromáždění nebo události k natáčení, vedle kterého pak vybudoval příběh, aby jej zapojil. Sympatické je zmínka o Maxi Linderovi, francouzském komikovi, který v mnohém inspiroval např. Charlieho Chaplina. Velmi netypickým komikem byl dětsky působící Langdon, jehož komika byla o mnohem pomalejší a méně "slapstickovitější", celkově jemnější a zaměřená na drobné detaily než u jeho kolegů. Dočkal se však pouze krátkodobého úspěchu. ____Epizoda 9: Out West **** Epizoda věnující se oblíbenému americkému žánru - westernu. Do role kovbojů byli nezřídka obsazováni skuteční kovbojové. Tak začínal i Tom Mix, který se stal i režisérem filmů plných kaskadérských kousků. Další westernovou hvězdou byl i Harry Carey, který měl své podpisové gesto, vyjadřující určitou zranitelnost – rukou si držel loket. John Wayne zde o něm mluví jako o svém vzoru a zmiňuje, jak mu vzdal poctu zopakováním jeho typického gesta v posledním záběrů Pátračů (Searchers) Johna Forda. S příchodem zvuku na nějaký čas vymizel tento žánr z kin, z důvodu komplikovaného natáčení zvuku v exteriéru. ____Epizoda 10: The Man with the Megaphone *** O postavě režiséra v raných filmech. Měl pouze tři základní povely – kamera, akce, stop. Na jeho pozici, která byla vysoce ceněna, ale neexistovala pro ně škola. Allan Dwan, který se jako většina tehdejších režisérů se jím stal náhodou. Režisér nosil klasické obutí a hlavně bekovku, kterou často nosíval kšiltem dozadu, aby mohl hledět do kukátka kamery. Muž s megafonem byl muž, který měl vše na starost. Někteří režiséři nechávali k scénám, kde se herci měli rozplakat, zahrát písně, přičemž na každého herce fungovala jiná. Závěr epizody je věnován Kingu Vidorovi a jeho práci na filmu The Crowd, kdy dokázal v rámci studia prosadit i tento civilní snímek. ____Epizoda 11: Trick of the Light **** Nejlepším přítelem hvězdy na place není režisér, ale kameraman. Epizoda sleduje významné kameramany např. Billy Bitzera a další. Popsán je přechod od natáčení v ateliérech pod širým nebem k uměle osvětleným studiím, kde však silné svícení ničilo hercům zrak. Vysvětleny jsou také některé kamerové triky jako dokreslovačky s důrazem na jejich využití při natáčení Ben-Hura. ____Epizoda 12: Star Treatment **** Epizoda o dvou hvězdách, které s příchodem zvuku ustoupily do pozadí či kariéru skončily. Clara Bow, která se neobjevila v Brownlovově knize z roku 1968, za což mu vyčinila jiná z hvězd Louise Brooksová, se stala symbolem tzv. "It- girl"(což byl tehdejší eufeminismus pro sex-appeal). Clara Bow byla jednou z komerčních jistot a jméno si udělal hrdinkami plných života tzv. flapperek – ženské hrdinky jazzového věku, která provokovala společnost přiléhavými klobouky a krátkými sestřihy a sukněmi a výstředními názory. Představitel mnoha milovníků John Gilbert, jehož vášeň na plátně musela být cenzurována. Příchod zvuku byl k němu nemilosrdný, neboť jeho hlas byl příliš vysoký a nedostál jeho vizuálnímu vzezření. ____Epizoda 13: End of an Era **** Rozloučení s érou němých filmů, která končí postupným nástupem zvuku, jehož masového rozšíření se dostalo až po uvedení Jazzového zpěváka z roku 1927. Označení „němý film“ vzniklo až zpětně, protože, jak bylo už dříve dokázáno, filmy vlastně nikdy nebyly němé. Navíc tehdy se nevědělo jestli nejde jen o přechodný stav, protože ozvučení kin se ukázalo jako velmi nákladné. Také, alespoň zpočátku, zvuk výrazně omezil stylové prostředky filmu. Někteří filmaři jako by s příchodem zvuku zapomněli na všechny postupy a v natáčení se vrátil o dekádu zpět. Herci začali navštěvovat nacvičování správné výslovnosti, aby mohli pracovat i ve zvukové éře. () (méně) (více)