Režie:
Pamela TolaKamera:
Päivi KettunenHudba:
Panu AaltioHrají:
Leena Uotila, Saara Pakkasvirta, Seela Sella, Heikki Nousiainen, Pirjo Lonka, Samuli Niittymäki, Jani Volanen, Allan Mõttus, Jukka Virtanen, Mio Tola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Road movie, ve které věk už není ani číslo. Pětasedmdesátiletá Inkeri uhodila svého manžela pánví a plánuje pohřbít jeho tělo na zahradě. V očekávání doživotního vězení je ještě čas na to žít – konečně. Inkeri tedy musí odejít, i když je již příliš pozdě. Cesta Finskem je plná okouzlujících stopařů, vzpomínek a hříšných tanců. Když Inkeri narazí na své staré univerzitní spisy a najde Eina, lásku z mládí, připomene si své sny, které byly potlačeny patriarchálním sňatkem. Inkeri musí učinit největší volbu pro zbytek svého života, volbu mezi štěstím a konvencí. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (11)
Aj malý film si zaslúži plný počet hviezd, ak mu nemáte čo vytknúť. Je to uletené, stále autentické a úžasne vtipné. Páči sa mi ako Fíni svojím nadhľadom mierne vybočujú zo štandardov škandinávskej kinematografie. Scenár môžeme vnímať aj ako odkaz mladšej generácii. No najfascinujúcejšie na tom je, že tri hlavné protagonistky sú reálne vo veku svojich postáv. Prudérnemu slovenskému divákovi isto zíde na um, že či mali tie stareny na hrobom takú frašku za potreby. A ony si pritom tie role tak užívali! Poznámka: Za road movie by som to rozhodne neoznačil. ()
Už po čtvrthodině je vám jasné, že jde o ženský film. Prostřednictvím jednoduché dějové linky sledujete tři seniorky. Inkeri, ta nejmladší, si v doprovodu sester potřebuje ještě „něco zařídit“, než se přihlásí na policii, aby se přiznala k zabití manžela pánví na lívance typu Hard Face značky Fiskars. Po cestě starým autem nachází střípky z minulosti a dochází k osvobozujícím rozhodnutím. Ženské role jsou skvěle zahrané, bezprostřední, uvěřitelné. Originální, vtipné dialogy, často s tématy ženského údělu a nenaplněnosti. Typická hláška: Všechny mámy jsou pitomé, je to jejich úkol. 4* ()
Vitajte v Škandinávii, kde je komédia synonymom pre trpkú drámu. Máme tu postavu, ktorá spáchala vraždu, máme tu postavy, ktoré si vzájomne vyčítajú, že v živote nič nedosiahli alebo mali až príliš veľa chlapov a nikam to neviedlo. Prípadne sú na smrteľnej posteli. A máme tu ďalšie postavy, ktoré vstupujú do deja, zostanú tu až do konca, alebo rýchlo zase odídu. Je to príjemné, je to vtipné, je to trápne tým správnym spôsobom, ale nemá to lepší, respektíve prešpekulovanejší dejový oblúk a na výsledku to cítiť. Ale fanúšikova filmov vystavaných na krátkych epizódkach to za chybu považovať nemusia. Veď predsa cesta je cieľ. 70% ()
Trochu klasicky finského černého humoru nikdy neuškodí. Tyhle dámy byly opravdu svým způsobem roztomilé. Ať ta nejstarší hodně sklerotická nebo ta její sestra, která řešila problém, zda se přiznat k vraždě manžela, případně jejich sestřenice, skutečná dáma i ve svém věku, ale přesto - všechny mírně praštěné. Jaký kontrast vůči mladší generaci... Závěr s oslavou, byť k ní všechno směřovalo, byl trošku přehnaný, ale aspoň to bylo takové - finské... ()
Nenáročná komedie s prvky černého humoru na téma stáří a promarněný život. Stopáž akurátní, tempo svižné, babky celkem vtipné, ale z gauče vás to nevystřelí. Pro citlivější jedince se sklony neustále bilancovat kvalitu svých životních rozhodnutí to může být trochu depresivní “strašák”, ale pro všechny ostatní celkem pohodová jednohubka na unavený nedělní večer :) ()
Reklama