Režie:
Kunihiko JujamaScénář:
Keisuke FudžikawaKamera:
Hiroaki EdamicuHudba:
Satoši KadokuraHrají:
Ičiró Nagai, Norio Wakamoto, Kazuhiko Inoue, Gara Takašima, Tóru Furuja, Masaharu Sató, Tomie Kataoka, Šó Saitó, Waka Kanda, Jumi KinošitaRecenze (3)
Hmmm, tohle se sice moc nepovedlo, zas až taková tragédie to ale není. Je jasný, že srovnávat s Miyazakim nelze, s tím ale nelze srovnávat téměř nic.. ()
Nevidím důvod to srovnávat s Miyazakim. Tohle není to na co se Miyazaki soustředí. Nemá to s ním nic společného. Je to krásné a zároveň depresivní (miyazaki mi nikdy nepřipadal depresivní, nikdy ve mě nevyvolal zoufalství). Krásně ukázané, že válka zasáhne všechny. I když tam byla ta storka podobná romeu a julii, překvapilo mě, co ta holka dokázala. Jsem z toho smutný. Začalo to krásně a zvrhlo se to. Mě byli vichni sympatičtí a celkem dost jsem s nimi soucítil, což je možná právě to, proč jsem teď myšlením úplně v temnotě. Prostředí dost zajímavé. Tahovouhle volbu bych jakživ neudělal, ale povedlo se jim to. Vytvořili zemi, která je něčím dost originální a to i v osmdesátých letech bylo dost obtížné. Film však není až tak protiválečný, jak by se mohlo z prvu zdát. Bere válku podivným způsobem. Připomnělo mi to Remarqua a Na západní frontě klid. Také mi to připomělu jednu Wagnerovu operu, asi uhodnete kterou. Hlavně mě v komentářích, co tady čtu, zaskočil ten Miyazaki, fakt by mě zajímalo, kde k tomu nápadu ho přirovnávat zrovna k tomuhle přišli, zvláštní, jakoby nepochopili o čem tenhle film je, nýbrž oni možná nepochopili ani o čem je Miyazaki, což mě činí ještě více smutným a propast se prohlubuje. Čas není něco, co byste u tohohle filmu mohli ztratit. Je to chuŤ válčit, co byste měli ztratit. Ano, psal jsem, že to úplně není protiválečný film. Je to rozhodně film k zamyšlení. A navíc když si pomyslím, že je tohle můj stý komentář. Je mi smutno. ()
Podivný protiválečný film, ve svém tragickém závěru docela dojemný, ale stále nic, na co by se v době Miyazakiho filmů vyplatilo dívat. Animace je zastaralá (ta 80. léta jsou z toho hodně cítit), hlavní i vedlejší postavy nesympatické, to, že všichni pomřou jim aspoň dává nějaký zajímavý rozměr. Příběh má klasický romeo-juliovský motiv (Princ z města Paro miluje princeznu z Ithy zrovna, když se Paro chystá Ithu okupovat) obohacený o ještě jednu dvojici (Izu a Marin, kteří žijí v neutrální vesnici a přesto je jich konflikt týká), prostředí je zvláštní mix fantasy (strašidelný les, jednorožci, obří strom Windaria, architektura města Itha..) a kyberpunku (dekanetní, špinavé, opilci a ztroskotanci prolezlé město Paro, postavené z oceli). Verze, kterou jsem viděl já, měla 140 minut (americká verze je údajně kratší, ale netuším, co z toho filmu mohlo zbýt po vystříhání 40 minut). Každopádně čas strávený s LAPUTA: CASTLE IN THE SKY nebo HOWL´S MOVING CASTLE je časem stráveným lépe. ()