Bedna

Naprosto luxusní seriál. Jedna z nejrealističtějších detektivek, jaká kdy vznikla, s naprosto špičkovými scénáři a naprosto nepředvídatelným vývojem postav, a právě díky osobním linkám stojí Cracker za to zejména. Úmrtí, pracovní konflikty, všechno je to radost sledovat - i přesto (nebo proto), že je to místy fakt temné. Navrch i nějací ti ústřední psychopati, které naprosto fenomenální a vtipný Robbie Coltrane pomalu zpracovává ve špičkových dialozích. Linky vrahů či perverzních knězů v podání pana Carsona z Downtonu či dalších individuí (třeba Roberta Carlylea) jsou úžasně fascinující sondou do psychologie a duše. Britský skvost, který si za rok zopakuji. A i nějaká televize by si na něj mohla vzpomenout, protože moc lepších věcí od jeho dob fakt nevzniklo. Herecký koncert, téměř až divadelní, velmi často. 95 %. (25.11.2022)

Kedysi dávno to chodilo neskoro v nedelu večer na čt (alebo to bola Nova?) a ja som sa vždy tešil. Moji rodičia tento seriál nemali radi, tak som bol rád, že vtedy už dávno spali a ja som si ho mohol dokonale vychutnať. Nie je to síce Columbo, ale priaznivcom netradičných kriminálok by mal sadnúť. Naše tv na Crackera už dávno zabudli. (17.09.2012)

Je to gambler, pijan, lhář a sobec! Navíc s ne příliš atraktivní figurou. Ale s úžasnou "bednou" a schopností vcítit se, ale přesto nesoudit. V případech nejde o to, kdo a jak zločin spáchal, ale proč?! Přičemž jednou se vraha ani nedozvím a je mi to upřímně jedno. Všechny postavy jsou uvěřitelné, své démony mají i jeho kolegové z řad policie, nic není černobílé. A i po dvaceti letech to působí pořád stejně dokonale! (11.04.2014)

Přesně tenhle typ krimi seriálů fakt nemam rád, hlavní hrdina ví naprosto všechno, skoro to až vypadá jako by si sebou nosil scénář a podle něj řešil případy, jeho hypotézy jsou naprosto neomylný a vždycky má pradu i v sebemenších kravinách a k tomu všemu fakt neni zrovna sympatckej. Myslim, že příště si tuhle 150 kilovou bednu nechám ujít (03.08.2006)

Bedna je velice zajímavý seriál, u kterého mi příjde, že svým stylem hodně předběhl dobu. Přecijen v ranných devadesátkách ještě nebylo úplně běžné, že máte hlavní postavu takto morálně zkaženou, a vesměs i ostatní členové policejního sboru mají větší či menší vady, které později eskalují do šokujících dějových linek. Je to takové, jako byste vzali Columba a celého ho hodili do takového temného módu. Většina dílů pracuje s podobným principem, jako Columbo, kdy vraha známe od začátku a je to takový psychický souboj dvou mozků. Je fajn, že delší délka dílů umožňuje zpravidla náhlednout pod pokličku myšlení samotného pachatele, takže tu máme spoustu zajímavých osobních příběhů. Z dnešního pohledu je také zajímavé vidět tehdejší začínající herce, jako Robert Carlyle, Liam Cunninghan či Samantha Morton, jak tu rozjíždějí své kariéry a už tehdy je v nich dřímal velký herecký potenciál. Nelze nezmínit ani hlavního představitele Robbie Coltranea, který tu předvádí pro TV značně netypické herectví, které mnohdy působí jak z klasické divadelní hry, a garantuju vám, že podobných výkonů jste ještě moc neviděli. (29.09.2023)