Kamera:
Jasujuki ItóHudba:
Kóičiró KamejamaHrají:
Kana Hanazawa, Misaki Kuno, Aja Suzaki, Jumiri Hanamori, Kaito Išikawa, Nacuki Hanae, Kikuko Inoue, Masumi Tazawa, Ikumi Hasegawa, Sajaka Harada, Jú Sasahara (více)Epizody(12)
-
Sató šódžo wa ai o hamu (E01)
-
Šio no hakoniwa (E02)
-
Monochrome no nagai joru (E03)
-
Sató šódžo wa kizukanai (E04)
-
Cumi no adži, bacu no adži (E05)
-
Watašitači wa, cuki no mawari o mawatte iru (E06)
-
Sató šódžo no genzairjó (E07)
-
1208 góšicu (E08)
-
Júkai rain (E09)
-
Hošizora no propose (E10)
-
Eien no iššun o, anata to. (E11)
-
Happī Shugā Raifu (E12)
Obsahy(2)
Satou Matsuzaka byla na první pohled velmi pohledná a oblíbená dívka, která měla velmi ráda škádlení mladých mužů a partnery na randění střídala vždy po pár dnech. Proto všechny poměrně překvapilo, když Satou začala všechny nabídky na rande z ničeho nic odmítat s tím, že své srdce již dala někomu jinému. Satou také začala pracovat, protože najednou potřebovala mnohem víc peněz a podle všeho dokonce s tím, komu dala své srdce, i bydlí! Nikdo však neví, že její vyvolenou, tou, která naplňuje její srdce pocitem štěstí a lásky, je malé a roztomilé děvčátko Shio. Satou je pro svou malou Shio ochotná udělat naprosto cokoli a nezná žádné hranice ve snaze ochránit svůj šťastný sladký život... (Jeoffrey)
(více)Videa (5)
Recenze (4)
psycho jak sviň ()
"Některý lidi jsou rozbitý Víme to já i Ty A to je asi všechno k tomu..." zpívají Kabáti a já můžu jen konstatovat, že rozbitých lidí se tady sešlo opravdu hodně. Lidská psychika je poměrně křehká věc a není zase až tak složité jí poškodit, stejně jako tu zde tolikrát vyobrazovanou sklenici (poměrně povedený příměr). Viděl jsem ve svém životě už i pár zlomených lidí, lidí na kterých se podepsalo jejich prostředí nebo i jen jediný zážitek a spousta z nich si tohle pořád nese v sobě a neustále bojuje. Za co ale vlastně bojujeme? Za sebe? Za ty které máme rádi? Každý z nás se snaží najít něco, co ho bude naplňovat, hledá obsah pro svou prázdnou sklenici (i tento příměr považuji za velmi povedený) a dokáže nacházet útěchu a naplnění v různých věcech, osobách, příbězích... Lidé jsou různí, mají různé povahy, různé zkušenosti, různé tužby - sumarizovat je a hodnotit lze bez plného vhledu do jejich myšlení, duše a prostředí jen velice těžko. Jistě, můžeme říct, že osazenstvo tohoto příběhu je dosti odporné, zvrácené a nechutné, ale za sebe můžu dodat, že u podstatné části postav je realisticky a bez příkras vysvětlené jak se do takového stavu dostali. Dozvídáme se toho o postavách hodně, poznáváme jejich motivaci, původ, zážitky a vše je to dost děsivé, ale zároveň je i logické, že z toho nic moc hezkého vzejít prostě nemůže. Tedy alespoň pro mě, pro člověka se stabilním zázemím, slušnou výchovou, vcelku normálním systémem hodnot, který si svojí vlastní prázdnotu v současnosti léčí tím, že sleduje příběhy jiných. Svět tam venku je pro mě nudný a šedý, ale plný zajímavých příběhů a podivných lidí... Tohle byl taky zajímavý příběh, příběh s promyšlenou psychologií, kdy jsem hodně věcí chápal, nad některými se musel zamyslet a někdy se musel zamýšlet i nad tím, jak to vlastně celé funguje... Autorům se povedlo mě přinutit přemýšlet a toho si cením, nabídli mi případy, problémy a odpovědi, které mě šokovali i silně odpuzovali, ale dávali mi smysl, stejně jako konec, který je logickým vyústěním všech těch dosti extrémně podaných myšlenek o lásce i šťastném sladkém životě a zároveň i předmětem k tomu se dál zamyslet - třeba už jen nad tím, co z Šio po tom všem vlastně vyroste... Takže i když jsem si to často neužíval, běhal mi mráz po zádech, občas mi bylo i zle, tak svůj smysl tohle mělo, protože jsem nepřemýšlel nad tím, že by to bylo špatné anime, ale hlavně nad tím, že "Některý lidi jsou rozbitý..." a hlavně proč... 5/10 ()
Tohle trvalo dlouho na shlédnutí. Až přespříliš. Osobně, analýza psychopatických deviantů mi nepřijde jako špatné téma, je svým způsobem i originální zaměřením, protože ve většině případů je šílenec jeden a pravděpodobně je i hlavním antagonistou. Zde jím je vlastně celý ansámbl postav, jejichž vyšinuté rozpětí by s obtížema ukočírovalo jakékoliv lepší sanatorium. Kličkami absentující a prosťoučký děj a jeho posun má zhruba tak 2 epizody čistého času; ve zbytku se motáme v agresivně zmatených myslí účastníků zájezdu do Bohnic. To samo o sobě na první pohled skýtá potenciál, ale kámen úrazu a samotné věrohodnosti/kvality díla spočívá v probírané látce. Mě pramálo zajímaly důsledky jejich psychopatických nálad, ale spíš jejich příčiny, kterých se dotýkáme pramálo, jen u některých postav. Jak člověk spadne do takového toho mentálního dna, co či kdo ho k tomu vedl; tím bychom si nacházeli sympatie k hrdinům snadněji a cítili třeba i nějakou autentičnost. Takhle se nevyhnete pocitu proklatě protivného zdržování nevyhnutelného, omýlání zvrácených choutek nejrůznějších druhů homo úchylákus, nejapně dodaných prvků nadpřirozena a to vše, abychom pochopili, že každý má právo a šanci na svůj Happy Sugar Life (zní to jak nějaká laciná písnička od Bena Cristovaa), i když cesta může vést skrze nejskaženější kanály. Upřímně? Ne, toto anime mě v tomto poselství rozhodně nepřesvědčilo. I s hroší kůží a kravím žaludkem jsem měl problém zkousnout, co mi bylo dopřáno; výjimkou budiž akčnější poslední díl s jeho ironicky posměvačným zakončením. Děkuju. Bude to pěkně s jedničkou podtrženou, doslova. ()
Yuno G. si to strihla z Mirai Nikki do Happy Sugar life a opäť je schopná všetkého ako v prípade Yukiho v M.N., tak tentokrát je to troška pedofilnejšie a je ochotná všetkého k malej Shio. Yandere postavy ja veľmi rád, ale tentokrát prevažuje sklamanie zo seriálu. Škoda. ()
Galerie (269)
Photo © Mainichi Broadcasting System
Reklama