Cobblers
Režie:
Emil Artur LongenScénář:
Emil Artur LongenKamera:
Jan StallichHudba:
Jára BenešHrají:
Theodor Pištěk, Eman Fiala, Jan Richter, Jarka Pižla, Fanda Mrázek, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, František Sauer, Máňa Ženíšková, Betty Kysilková, Otto Zahrádka, Vlastimil Amort, František Černý (více)Obsahy(1)
Ševci Bambous, Čumpelík a Kysela, kteří žijí vedle sebe, se častují drobnými zlomyslnostmi. Čumpelík získá výhodnou zakázku. Má podrazit holínky nadporučíku Fohrovi s tím, že když bude práce dobře provedena, doporučí ho Fohr svým známým. Oba sousedé závistivě sledují, jak si švec maluje na vývěsní štít nápis c. a k. dodavatel. Zlomyslný Bambous pak podražené holínky ukryje a Čumpelík dá sluhovi, který přišel pro zakázku, holínky jiné, menší velikosti. V Chuchli se koná oslava spolku veteránů, které se zúčastní všichni tři sousedé, Bambous navíc s dámou. Kočárem přijíždí i nadporučík Fohr se svou slečnou. Na nohou má holínky, ale důvod, proč ho tolik tlačí, zatím nezná. Když už nemůže v holínkách déle vydržet, dá si je kolemjdoucím vojínem vyzout. Fohrova slečna se urazí, nechá ho na cestě a vrací se do Prahy. Druhý den chce nadporučík ševce vytrestat, ale Bambous se ke svému kousku přiznává, a vše je odpuštěno.
Staropražská historka z rakousko - uherských časů: Mezi dvěma obuvnickými mistry probíhá konkurenční boj o výhodnou zakázku... Film také obsahuje dokumentární záběry pražské paroplavby.
(oficiální text distributora)
Recenze (14)
Pištěk, Fiala a Mrázek jako ševci jsou výborně napsané a zahrané postavičky. K tomu veselá jednoduchá zápletka a dýchnutí počátku třicátých let. Longen byl hlavně kabaretiér a v této komediální hříčce je to sakra znát. Vůbec to ovšem nevadí, je to přímý odkaz té doby a jeden z prvních zvukových filmů. Jako velká rarita se ve filmu objevuje Franta Sauer, známý to pražský anarchista a bohém, zakladatel nelegální organizace Černá ruka a vydavatel prvních sešitových vydání Haškova Švejka, které ho doslova zruinovalo. Většina zdejších hodnotících uživatelů o tom všem nemají vůbec žádnou páru. ()
Jedna hvězdička za Bettynku Kysilkovou. Tohle se panu Longenovi ale vůbec nepovedlo. Měla to být jakási taškařice o dvojici ševců, kteří mají dílnu vedle sebe a přou se o to, kdo má právo dělat boty pro důstojníky. Nějak se jim do toho plete třetí švec - bačkorář melírovanej,, který k nim do domu dolejzá za paní domácí... Z neznámých důvodů ukradne dva páry bot (soudě podle toho, že se jedna scéna takřka opakuje) pana nadporučíka, načež se mu vrátí pár o tři čísla menší, takže se mu nepovedou námluvy s Máňou Ženíškovou (takto manželkou T. Pištěka). Pak tam je nějaká přehlídka vysloužilýuch vojáků cechu ševcovského a výlet, na který náhle začne pršet. Načež se všechno vysvětlí, pan nadporučík i melírovanej přijdou o nevěsty ševci vytvoří společnost s ručením omezeným.... Velmi amatérské výkony a bezduchý, rádoby vtipný děj. ()
Film Skalní ševci z roku 1931 je niečo medzi groteskou a hraným filmom. Zaujímavé hromadné scény . Všimli ste si , že tá loď bola taká plná , že sa skoro potopila.. Čenek Šlégl mal zaujímavú rolu, presedel celý čas na pätníku a nadával. Emil Artur Longen mal snahu natočiť komédiu , boli tam časti filmu na ktorých som sa schuti zasmial. Hostinský , ktorý ďakoval všemúcemu za pomoc, pochod dobrovoľníkov.. Filmu dávam 50%.. ()
Už je to nějaký čas, co mě přivábila osobnost Fandy Mrázka, už si nepamatuji, kdy prvně. To ale není důležité. Po shlédnutí filmu "Strýček z Ameriky" (1933), kde fanda Mrázek hraje jednu z hlavních rolí, což se mu v jeho herecké práci moc často u filmu nestávalo, tak jsem nakoukl i na tuhle podívanou, "Skalní ševci", natočenou o dva roky dříve, než "Strýček z Ameriky". docela mě překvapuje, když odhlédnu od dobových nedostatků, jak výstižně jsou zde zachyceny lidské charaktery, které se ukazují při poměrně banální záležitosti. K tomu filmaři přihodily pár scén, které se hodí ke konkurenčnímu boji dvou ševců, a dareba je vytrestán, vtipálek se ke svému činu přiznává, a vše dobře dopadá... Rovněž na mě z tohoto snímku i dýchne doba, kdy řada dnes už neexistujících povolání, byla tehdy běžnou obživou. ()
Prvorepubliková komédia, kde sa v príbehu nič objavné nevymyslí, zápletka so zámenou niečoho je na tú dobu klasická, ale našli sa aj naozaj zábavné momenty. Na môj vkus sa vo filme priveľa pochoduje za zvukov dychovej hudby, ale keď sa nepochoduje, ale spieva, tak sa aj tá dychovka dá zniesť. Je to vzhľadom na rok vzniku zo začiatkov zvukového filmu celkom fajn, na slabšie tri hviezdy. Obuvnici si nakoniec kamarátsky podajú ruky ako Pat a Mat a ja som nakoniec zistil, čo mi tá dychovka stále pripomínala. –––– Každý dělá, co umí a co může. A hlavně kdo může, nedělá nic. ()
Reklama