Špioni

"Malý film, ale se spoustou akce" jsou slova Fritze Langa, který se k tomuto filmu sám příliš nevracel. Svou délkou odkazuje ovšem mnohem více na jeho mafiánský megaopus "Dr. Mabuse", se kterým ho pojí i Rudolf Klein-Rogge v roli hlavního padoucha. Co ho s ním i s jinými Langovými filmy dále spojuje, je také jméno scénáristky, autorky předlohy a Langovy ženy They von Harbou. Jednou to může být náhoda, po čtvrté už si troufnu říci, že ta je právě největší slabinou Langových němých filmů. Potenciálně zajímavé náměty jsou z jejího pera rozmělněny do jakési dobové přízemnosti až nabubřelé naivity, které ve filmu nepomůže ani Langova sugestivní režie. Přes mé zdrženlivé hodnocení bych ovšem ke zhlédnutí určitě doporučil, akce a zajímavých momentů je ve filmu dost. (16.03.2008)

Zábavný film o špionských praktikách, kdy vidíme plno vychytávek, mizící inkoust, průklepový papír, kameru v klopě, až po velkou vlakovou nehodu. Všechny tyto věci fungují parádně a mají skvělé tempo. Na druhé straně je milostný příběh špiona a špionky z nepřátelské skupiny, který už tak zábavný není, ale upřímně to není taková tragédie. (02.01.2023)

"Špioni" nabízejí spíš obdivuhodnou filmařinu než strhující příběh, postavy, myšlenky... Režiséra totiž senzační děj (inspirovaný sice skutečnou událostí, ale bytující - slovy kritika - někde mezi čistým škvárem a čistým expresionismem), psychologie a vývoj postav zajímají stejně málo jako společenská kritika (jeho vztah k všudypřítomným zázrakům techniky má blíž k fetišismu než ke kritickému nadhledu). Vše je podřízeno akci v zorném poli s Langem v úloze neviditelného impresária. Představuji si ho, jak řídí své divadlo světa se zaujetím a mistrovstvím rovným tomu, s jakým bankéř-zločinec Haghi (postavu s rysy Lenina, podle některých i Trockého, ztělesnil první manžel režisérovy ženy a scénáristky They von Harbou) ovládá svoji vyzvědačskou síť. (Lang prý v záběrech rukou často používal ty své. Možná jsou to ony, které v prvním záběru "Špionů" otevírají sejf, vlastně dveře do světa uměleckého díla ?) Během poslední půlhodiny se divák ocitá postupně ve vlaku, v tunelu, v bance a v divadle, a přitom ani na okamžik neopustí území špičkové akční zábavy. Zde se zametá cesta velkému Alfredovi. A nejen jemu : agent 007 má u Langa číslo 326. (15.05.2015)

Po grandiózním sociálně-utopistickém Metropolisu se Lang vrací k látce jemu nejbližší, a to špionážním filmům. Veskrze jednoduchý děj, v němž zlosynný bankéř Haghi (Rudolf Klein-Rogge) vede dvojí život, je ozvláštněn řadou nesčetných intrik, zvratů a vyzvědačských udělátek (mizící inkoust, průklepáky). Lang konečně klade na psychologii postav větší důraz, nezobrazuje je pouze jako schematické figury (Spinnen 1 a 2). Snad jen ten cukrkandlový vztah mezi agentem 326 (Willy Fritsch) a kontraagentkou Sonjou (Gerda Maurus) mi přišel poněkud nadsazený. Jinak ale panuje spokojenost. 80% (17.01.2006)

Jak už samotný název napovídá, jde o film se špionážní tématikou od mistra napětí F.Langa. Film je svou propracovaností a napětím dost podobný ranějšímu Dr.Mabusemu, dokonce i představitel hlavní role je zde stejný a to charismatický R.K.Rogge. Poměrně velmi slušná jízda kterou trošku sráží snad až příliš happy endový konec. Shlédnutá 144-minutová verze. 80%. (27.03.2010)