Reklama

Reklama

Krakatit

(divadelní záznam)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Experimentální opera Václava Kašlíka na scéně Národního divadla. Václav Kašlík (1917–1989) byl jedním z nejuniverzálnějších českých operních tvůrců, byl dirigentem a operním režisérem, který zasvětil svou práci především Národnímu divadlu, ale zároveň proslul i ve světě. Byl ale i hudebním skladatelem a autorem několika oper a baletů. Za předlohu své druhé opery zvolil román Karla Čapka Krakatit, filosofické sci-fi z roku 1922, které formou podobenství předpovědělo nejen vývoj moderní vědy, ale také cestu lidské civilizace až na samý práh sebezničení. Opera Krakatit se vyznačuje dynamickým scénářem prolínajícím skutečný svět a svět přeludů, ostrým střihem a kontrastem a hudbou kombinující experimenty soudobé vážné hudby s jazzem či popmusic. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Všechno je třaskavina...Když se to vezme pořádně do ruky." Kašlíkova experimentální hudba je po většinu času opravdu hodně třaskavá (plná různých elektronických zvuků a ruchů, plná disonance, ale třeba i s řadou zajímavých prvků jazzu či hudebních motivů připomínajících Janáčka - zejména milostné scény Ing. Prokopa s Ančí a princeznou). Inscenátoři této původně televizní opery v čele s Alicí Nellis vzali toto pozoruhodné dílo opravdu pořádně do ruky. Výsledkem je vizuálně úžasně působivá inscenace filmového střihu, plná nápaditých projekcí na plátno připomínajících poetiku Laterny Magiky. Z filmových dotáček nelze nezmínit mrazivý obraz atomového výbuchu. Co se povedlo jen asi na půl je činoherní úvod, jehož smyslem je pokusit se ztotožnit samotné autora románu Karla Čapka s postavou Ing. Prokopa a připomenout divákovi mj. Čapkovy milostné problémy (jeho dilema zda svůj život spojit s Olgou Scheinpflugovou nebo Věrou Hrůzovou). Výbornou odbornou studii na toto téma napsal do programu představení dramaturg opery ND Ondřej Hučín. Problémem však je, že kromě Zuzany Kronerové (matka Karla Čapka) vystupují v tomto činoherním úvodu operní herci, kteří i když se snaží nejsou ve svém herectví úplně přesvědčiví. Ale už samotný nápad (nikoliv Alice Nellis, ale právě dramaturga Hučína) je třeba ocenit. Celkově jde o úžasný dramaturgický počin vedení Opery Národního divadla, které tímto i chválím, že dokázalo zajistit natočení tohoto divadelního záznamu. ()

Reklama

Reklama