Večírek

Malý, komorní večírek se zvrhne v průšvih velkých proporcí a je radost to sledovat. Hosté před sebou skrývají tajemství, která se postupně rozkrývají a málokdo má dobrou náladu a právě frustrace a její ventilování tvoří solidní humorné momenty. I vážnější poloha filmu sluší a prezentuje nám zajímavé postavy, kdy každý charakter je odlišný a každý nabízí něco, čím zaujme a tak vám bude jedno, koho zrovna sledujete, bavit vás bude každý, za což vděčíme nejen scénáři ale také prvotřídním hercům. The Party je příjemným malým snímkem, kterých není nikdy dost. (06.03.2018)

Vyborny komorni autorsky snimek, perfektne napsany, skvele zahrany vybornymi herci a s genialnim soundtrackem. Velice prijemne prekvapeni, zvlast kdyz se clovek zcela neobeznamen nicim krome nazvu filmu vyda po praci na odpoledni promitani do jednoho z nejstarsich kin v Anglii - londynskeho Phoenix cinema v East Finchley. Zase jeden z dukazu jak pro vyborny film neni treba hromady penez, kdyz jste schopni napsat perfektni scenar a sezenete ansambl hercu, ze kterych cisi jak si ten scenar kazdou vetou uzivaji. Skryty klenot! (13.10.2017)

Hutné drama odehrávající se na malém prostoru jednoho bytu, které je navíc koncipováno jako divadelní hra. Přesně takto by se dal v pár slovech shrnout film The Party, z něhož jsem měl téměř po celou stopáž velmi dobrý pocit. Režisér Sally Potter zde totiž velmi bravurně balancuje na hraně čistého dramatu a lehkých komediálních prvků. Filmu také rovněž velmi pomáhá černobílé spektrum, do něhož je zahalen. Jen škoda několika hluchých a prázdných scén, které výsledný dojem z filmu lehce srážejí. Až na tento drobný detail se tedy jedná o velmi povedenou dramatickou "konverzačku", která Vám při zhlédnutí uteče jak voda. Skvělá práce! „No money is clean. It all comes through the system and into your pockets. Your grubby little pockets!“ (07.01.2018)

Hrozná divnůstka, kterou táhnou neskuteční herci a šíleně zábavné dialogy. Spall, Murphy, Mortimer a Clarkson dávají opravdu své maximum a je to velká zábava. Určitě to není film pro každého, co si budeme povídat. Je to hrozně divné, ale sympaticky to graduje a nenechá vás to ani pět minut se nudit. Neustále se tak usmíváte, i když vlastně nevíte, jestli to je vtipné. Deprese Tomthyho Spalla mě bude bavit asi ještě nějaký čas. Skvělá originalitka. (28.10.2018)

„Tome, tohle možná bude špatně zvolená hudba…“ Tragikomedie, na jejíž černý humor jsem se chvíli musel ladit. U tohoto filmu se sice zasmějete, ale je to spíš smích zlomyslný a škodolibý. Z toho, k jakým absurdním situacím, přiznáním a „mimózním“ (ehm, chtěl jsem říct filozofickým) dialogům dochází. Opravdu večírek za všechny prachy. S onou někým kritizovanou „divadelností“ jsem rozhodně problém neměl. Film odehrávající se v jednom domě (a prakticky jediné místnosti), stojící na „exhibicích“ zúčastněných (těžko „vypíchnout“ jméno jen jednoho představitele, nicméně na film jsem se těšil hlavně kvůli Mortimer a Murphymu, no a nezklamali mě) a mluveném slovu, „většinou“ takový bývá…no, některé diváky prostě nepochopíte (možná stejně tak ty výše zmiňované „frky k zamyšlení“, krásně se nehodící k vážnosti situace…ne že by to nějak vadilo). Zničující závěr se také vydařil, tudíž i za něj dávám slušné 4*. „Ty jsi...?“ - „Gottfried.“ - „Jo, jo. Já jsem Bill. Myslím. No, býval jsem jím.“ - „To je velmi...legrační.“ - „To nebyl vtip.“ (28.09.2018)