Kekkai sensen

1. série - 80% - Dost dlouho jsem si zvykal na to, že přes neustálé chaotické výkřiky nejrůznějších charakterů mám problém chytit do hrsti podstatu ústřední dějové linky. Kekkai Sensen je totiž divoký, rozjívený a chvílemi už doslova a do písmene bláznivý. Jakmile se ale zvážní nebo se Leo zamyslí nad osudem svým či nad směřováním celé organizace Libra, je to hned jiná písnička. Atmosféra ke mně najednou promlouvá hodně zblízka ve všech možných náladách a ať se jde po akční fantazii v případě Klause zápasícího v aréně, nebo po bláznivém humoru v podání Zappa, funguje to. Ať už při příjemně nadnesených zvratech nebo při openingu i endingu, díky kterým mám radost, že jsem na půl hodinky součástí tohoto jinak tuze neutěšeného světa. 2. série - 100% - V jednotlivostech (zázemí jednotlivých agentů), v celku (gradující napětí nebezpečných situací), zkrátka ve všem o třídu lepší a díky tomu i jedna z nejpřekvapivějších žánrových jízd. Akce i legrace, která se nebojí zpomalit a vyčkávat či naopak sázet nepředstavitelně šílené okamžiky jeden za druhým. (05.11.2016)

Rozhodně to není špatné anime. Pěkná animace, opening jsem přeskočila jen dvakrát, naopak ending jsem si pustila vždy a hrozně si ho užívala. Příběh i postavy patří do takového průměru, nic nového nepřináší, ale nemusí se za svou existenci stydět. Jenomže i přes poměrně pozitivní hodnocení jsem se bohužel u anime nudila a měla jsem pocit, že snad tři čtyři díly jsou fillery, nebo alespoň z části. Takové prázdné nic. Jestliže si chcete zabojovat s nadpřirozenýma potvůrkama a nechcete to dělat moc dlouho, je tenhle seriál ideální. Lepší 2*. (25.02.2016)

První to dobré: jako shounen je to nadprůměrně zábavné, i když nijak revoluční, hlavně díky prostředí, většinou dobré režii a rychlému tempu; postavy jsou sice standard, ale charakterizace je na docela dobré úrovni a tak nějak to celkem funguje. Taky animace je kvalitní a zmínit lze i opening od Bump of Chicken a ending od Unison Square Garden. A pak to špatné: je tu částečná epizodičnost, což docela omezuje celkový potenciál (navíc ty lepší a horší epizody mezi sebou dost kontrastují), seriál neví vůbec kam má směřovat (pro příště by bylo dobré srovnat priority) a finále je neskutečný bordel, který dost škodí celkovému dojmu - nakonec je to 6/10 s malým plusem. (14.01.2018)

Začátek trochu drhl, ale posléze mě to naprosto chytilo a já byla ztracena ve víru příběhu, točila jsem se dle jejich tónů a vůbec se za to nestydím. Zapp a Black si mě získali okamžitě - a tito dva šílenci mi stačili až do konce, abych se s nimi bavila. Leo taky nebyl k zahození, ale na ty dva zkrátka a dobře neměl. (15.02.2016)

Dámy a pánové z Bones se opět nezapřeli a naservírovali další vizuální bordel převážně epizodického rázu, jenž mi svou hravostí imponoval i tentokráte, leč dvakrát po sobě se jim vyloženě do černého trefit nepodařilo. To však budiž nebráno jako výtka, neboť stejně jako u Dandyho mi bylo dopřáno zajímavých postav, kvalitní kresby i animace, všudypřítomné atmosféry tvůrčí nespoutanosti a ódy chlebíčka animátorského na radost, prosťounkého námětu přetaveného do narativních i animačních hrátek a v druhé polovině seriálu i zdařilé gradace děje. Když se k tomu přidá i dobrá hudba – jak samotný soundtrack, tak úvodní i závěrečná znělka –, jest u mne na čtyři hvězdy zaděláno, sic trochu slabší: zejména v první polovině seriál totiž trpí syndromem druhé řady Dandyho – postrádá dějovost na mou vkus až nadmíru a je příliš zahleděn do svých vizuálních hrátek, což možná v jednom díle oko diváka potěšit dovede, na ploše více dílů již ne tolik. Díky však lidem z Bones za to, že od sebezahleděnosti počínaje dílem o houbovém mužíčku upustili a výtečně mi spravili chuť, která vydržela až do konce. (24.12.2015)