Nobunaga Concerto

Ve svém nitru neskutečně zábavný seriál, který originálním způsobem pracuje s jednou z nejznámějších postav japonských dějin. Originalita tu samozřejmě nevychází z řemeslného zpracování či dějové nápaditosti, ale právě z původní myšlenky. Nobunaga Oda jako náhodný přivandrovalec z budoucnosti, který se postupně učí pohybovat v historických kruzích, to vlastně sedí naprosto přesně. Řemeslné zpracování občas zaostává, nicméně díky tomu, že tvůrci se soustředí na vykreslování vztahů mezi postavami a hlavně kladou důraz na všudypřítomný nadhled a různé pomrkávání na diváky, to dojmy příliš nekazí. Navíc z těch pár náznaků se zdá, že davové scény jim stejně příliš nejdou, takže je nakonec dobře, že jsou až někde v hlubokém pozadí. (27.02.2016)

Původně jsem chtěl ohodnotit maximem, líbilo se mi to, sice ta myšlenka není nová (cestování v čase), ale ruku na srdce, kdo z našinců ví něco o historii Japonska... Jenže ten konec, nechci být vulgární, ale musím, protože ten byl doslova ultradebilní. Nejde jen o to, že to skončilo otevřeně, ale ten kripl Oda zabil mou nejoblíbenější postavu, to mu neodpustím. Jinak jsem tedy Saburovi opravdu nežral ten jeho vztah s manželkou, nejen, že se jí nedotkne, on se jí bojí. Jeho sestra za dobu co jí provdá, dá svému muži tři dcerky (ve skutečnosti měli 4 děti, chlapce a 3dívky, během 10let manželství) a on se nemá k ničemu... V době, kdy je jediným žijícím mužským členem rodu Oda, je jeho prvořadým úkolem dělat děti, když ne se svou starou, tak s armádou konkubín, kterou si může pořídit. Chápu, že seriál je nadsázka, ale když už si tam samurajové pářou břicho, vraždí se jako dobytek, čekal bych alespoň realitu jeho manželského života. (26.06.2015)

Obecně nejsem velký nadšenec pro historické filmy / seriály, takže musím říct, že první díl mě moc nenadchnul, i přestože hlavní postava přicestuje do japonského období válčících států (15.-16. století) ze současnosti, takže to už tím získává poněkud zajímavější rozměr.... Navíc, co se týká znalosti dějin, jsem docela marná, a ani v hodinách japonské historie na vysoké jsem moc neexcelovala. Na druhou stranu, i když jsem asi nepochytila všechny spojitosti tohoto seriálu s reálnými událostmi, něco málo z toho, co vím, mi přece jenom zážitek trochu okořenilo. To, jak Kičó oslovuje Nobunagu, nebo ten zásadní moment, kdy si pravý Nobunaga změní jméno na Akeči Micuhide a člověku docvakne, jak celý příběh asi skončí... :) To jsou chvilky, kdy je člověk rád, že mu aspoň něco z těch japonských dějin v hlavě utkvělo. A co víc, poměrně rychle (až mě to samotnou překvapilo) jsem si začala celý seriál užívat, což se mi běžně u příběhů zasazených do minulosti moc nestává.... Musím uznat, že je to natočeno svěžím způsobem, a navíc výborně strukturované. Příběh vrcholí a je napínavý v těch správných chvílích, nejsou tam žádná hluchá místa. Herecky je to taky radost pohledět. A když se sem tam přidá nějaká ta vtipná scénka (když Ogurin třeba jako Oda Nobunaga dělá moonwalk a všichni na něho obdivně koukají, jak mu to tančení jde... LOL), tak musím ve výsledku uznat, že si mě tenhle seriál opravdu získal. Snad jsem jen nepochopila, proč je zrovna Tokugawa Iejasu ztvárněn jako takový žalostně úchylný prosťáček (ehm... to bylo trošku moc :D). Každopádně se těším na vyústění celého příběhu, které se Japonci rozhodli udělat ve filmu (škoda, že teď nejsem v Japonsku, jelikož má tento měsíc premiéru). Kdo ví, jak dopadl tzv. "Incident v Honnódži", už tuší, jak bude zpečetěn Nobunagův osud. Ale vzhledem k tomu, jak ja tahle story upravena včetně falešného a pravého Nobunagy, je dost možné, že tohle filmové vyvrcholení bude ještě zajímavé... ~(4,0★)~ (04.01.2016)

Jsou to sice 4* s odřenýma ušima, není to kdovíjaký skvost, ale tak nějak mi to vždycky sedlo do nálady. Navíc je tam spousta výborných herců, takže se je pořád na co koukat. Nemluvě o tom, že mé znalosti japonské historie tomu dodávaly další rozměr, který někdo, kdo o nich absolutně nic neví, nemůže dostat (už jen jaké nové jméno si vybere pravý Nobunaga, případně postava, kterou ztvárňuje Jamada Takajuki, nebo chování Tokugawy - prostě moje akademické srdíčko zaplesalo a dostalo infarkt). Navíc mě to vcelku bavilo, nenudila jsem se, takže to splnilo účel. Přeloženo. (28.12.2014)

Vzhledem k historii, kterou měli tvůrci k dispozici a vzhledem k pouhým jedenácti epizodám, se to lépe udělat nedalo. Dobře, je to seriál a nebyly peníze ani čas na točení velkých epických bitev - toto je trochu okašláno. Ale vše ostatní okolo je luxusní. Historie, její zobrazení, vztahy a do toho občasné moderní osvěžení, když se potkají dvě postavy ze současnosti a chovají se nehistoricky. Plus sedí, že se Nobunaga doopravdy výstředněji oblékal, v mládí byl za blázna a občas reagoval nestandardně, například tančil (a byl sympatizantem západní kultury). Narážek hromada a otevřený konec mi vůbec nevadil (naopak - dobrý nápad - zbývá ještě devět let). Nedovedu si představit, že bych při sledování něčeho takovéhoto mohl být spokojen víc. (28.01.2016)