Obsahy(1)
Mladá žena je zavražděna v tramvaji plné lidí, aniž by si toho kdokoli všiml. Inspektor Giordani (Enzo Cerusico) se rozhodne incident zopakovat, aby vraždu vyřešil. (griph)
Recenze (6)
Má-li Argento natočit film, jehož základem má být rafinovaná zápletka a který se musí podřídit (někdejším) pravidlům televizní stylistiky, je to podobná situace, jako když desetibojaře pošlete na soutěž v šachu. A pak jste příjemně překvapeni, když partie skončí remízou. ()
Druhý díl ze série La Porta del Suio je rozhodně nejpovedenější a nejlepší z celé této krátké série. V tomto směru bych především vyzvihnul orginální námět, kdy policejní detektiv vyšetřuje vraždu, která se stala před zraky několika lidí v uzavřené tramvaji. Vrah je i přesto neznámý a začíná znovu vystrkovat růžky...Za pochvalu stojí rozhodně i režie, ve všech ohledech převyšuje ostatní díly. Inu je vidět, že Argento se nazapře i na tak malé ploše jako je zde 52 minut. Co snímek sráží a určitým způsobem propojuje všechny díly je "unylost a jednotvárnost" prostředí. Ale to bude mít za vrub televizní výprava. U hodnocení jsem na vážkach, ale vzhledem k tomu, že režisér byl sám Argento, musím hodnotím přísnějším metrem. Jen za 3*. P.S. SPOILER: Finální naháněčka v tramvajovém depu velmi připomíná tu z Ptáka s křištálovým peřím :-). ()
Tohle rozhodně není žádný skvost, je to spíš nudná, než zábavná televizní detektivní jednohubka, jejíž děj lze dopředu vyčíst velice snadno. Přesto neurazí, slabší průměr. - No ale Enzo Cerusico v roli detektiva je výborný, tak nakonec snad za 3? ;-) ()
Oproti ostatním epizodám je vidět i přes omezení TV formátu (i přes natáčení na film se bohužel použil klasický ořez 4:3) a dnes už senilní hudbu Gasliniho Argentův styl. Záhada vraždy v tramvaji přes deduktivní obyčejnou část postupně vyústí v překvapivý psycho závěr s klasickým střihem a atypické záběry kamery. Jako epizoda seriálu ani nemůže soupeřit s nabušenými filmy pod taktovkou Daria, ale filmoví badatelé jí přežijí se ctí. ()
Hodně průměrný Argento. Pokud se ale podíváme na rok vzniku, zjistímě, že IL TRAM je následovník nepříliš povedeného FOUR FLIES ON GREY VELVET, takže by výsledek neměl být zas až tak překvapivý. Na druhou stranu se Argento o dva roky později vytasil se svým asi nejkultovnějším snímkem PROFONDO ROSSO a tudíž se nabízí otázka, jestli Argento sám sebe tak trochu nešetřil a to nejlepší ze sebe si nechával až do roku 1975. Každopádně povídka IL TRAM (z cyklu DOORS INTO DARKNESS) má hodně dobrý námět, ale doplatila na krátkou stopáž, takže je celé vyvrcholení strašne urychlené a vpodstatě sráží hodnocení na polovinu. ()
Nepochybně víc než dobrý televizní giallo od mistra tohodle žánru Daria Argenta. Krátká stopáž mi vůbec nevadila a myslím že i tomu filmu prosperuje. Nic tu není natahovaný, což cením stejně tak jako úžasnou kameru a stejně tak úžasné záběry v depu na vraha a Guilii. Bohužel strhávám jednu hvězdu za ten konec. Na konci mohla bejt nějaká konverzace s tím vrahem, vrah mohl říct proč udělal to, co udělal. Konec byl zkrátka hrozně odfláklej. Jinak spokojenost. ()
Reklama