Vzpurní svědkové

Ke cti této inscenaci slouží herecké výkony - kromě R. Lukavského a pohledné V. Freimanové herecky exceluje například Věra Tichánková. Atmosféra celkem ujde, ovšem pokus o jakési dekadentní "kapitalistické" prostředí jednoznačně selhává a chvílemi upadá do vyložené trapnosti - příkladem je "lesbický" bar a tamní osazenstvo - interiérem a rádoby "západní" hudbou počínaje a tanečními kreacemi "amazonek" konče. Simenonův román "Maigret a neochotní svědkové" se dočkal již několika televizních ztvárnění, ale tohle bude sotva patřit mezi ta nejzdařilejší. Za tři s hodně odřenýma ušima... (22.06.2014)

Československý televizní kriminální film podle námětu G. Simenona zabývající se vyšetřováním vraždy člena vážené rodiny Lachaumů. Nesourodé duo vyšetřovatelů v podání R. Lukavského a R. Nováka st. narazí hned na začátku na neochotu pozůstalých spolupracovat s kriminalisty. Pana Nováka jsem nemohl ihned rozpoznat, a přestože byl údajně v době natáčení závislý na alkoholu, jeho herecké vystoupení bylo poměrně příjemné a s panem Lukavský se dobře doplňoval. Zatímco vyšetřovatelé sbírají informace, vychází na povrch velké finanční problémy v jejich lahůdkářské firmě s dlouhou tradicí a podivné vztahy v rodině. Spoustu užitečných stop získali od Lachaumovi dcery V. Vlčkové, která nadobro opustila styky s rodinou, neboť jí nutili do nerovného sňatku kvůli penězům. Snímek mě velmi zaujal zejména díky závěrečnému retrospektivnímu pohledu na okolnosti a způsob vraždy. Dusivá atmosféra v izolované rodině vzpurných svědků byla zachycena též velmi působivě. Členy odtažité rodiny Lachaumovi tvořili otec K. Houska, matka V. Kubánková, zavražděný syn V. Mareš, druhý duševně nevyrovnaný syn M. Středa a Středova manželka V. Freimanová, jež byla do rodiny přijata pouze díky jejímu vysokému věnu. Součástí rodiny byla též neochotná služka V. Tichánková. V menší roli přítele V. Vlčkové a současně milence V. Freimanové se objevil fešák s knírkem v podání P. Štěpánka. Domnívám se, že režisérka E. Sadková natočila jeden ze svých nejlepších filmů, jemuž k nadprůměrnému hodnocení výrazně napomohl povedený dramatický závěr a mírně otevřený konec. (05.08.2022)

Mrazivý film, vynikajicí herecký výkon pana Lukavského v roli policisty a Veroniky Freimanové, která v ústřední postavě, která je proti své vůli provdána rodiny zkrachovalých továrníků obývající strašidelný dům a jejíchž věno má jejich skomírající podnik zachránit, zjistí, že její muž není schopen splnění manželských povinností, začne románek s milencem a brzy otěhotní a chce opustit svůj dosavadní život, rodina však vymyslí plán, jak jí to překazit, buď to zemře ona, anebo se stane vrahem..v obou případech však vyhraje rodina. (27.01.2014)

Nevím proč, přišlo mi to takové odtažité. Z toho domu hrůzy jsem pocit stísněnosti neměl, ale měl jsem mít (Simenon všechny své romány staví především na atmosféře místa a psychologické drobnokresbě), Maigret v podání Lukavského je takový rozšafný chlápek, který na rozdíl od předlohy pije především čaj, a ne kalvados nebo kmínku, a žel ani hercům moc nevěřím. Celé mi to přišlo, jakože posmetali herce, kteří zrovna měli náhodou volno, hodili je do jedné hromady, ale chemie mezi nimi moc nefunguje a vlastně ani sami ti herci své role nějak moc neprožívají. Akorát na rok 1983 docela odvážné zobrazit lesbický bar, ale to je tak jediné. (06.03.2021)

Televizní film je opět třeba posuzovat v kontextu doby vzniku. Jistě nebylo snadné do programu ČST zařadit detektivku odehrávající se v Paříži. Proto bylo také třeba náležitě vykreslit zdejší reálie - zahnívající kapitalistický rod, lesbický bar, touha po penězích. A tak máme možnost vidět panoptikum roztodivných figurek - šviháka P. Štěpánka (jehož bratr v té době působil ve Svobodné Evropě), V. Freimanovou v nejlepší formě, roztomilého úchyláka M. Středu, až za hrob věrnou V. Tichánkovou a další. Všechny ovšem převyšuje excelentní Radovan Lukavský. Zajímavě natočená detektivka určitě stojí za shlédnutí. (22.06.2014)