Dárce

|70%| Dárce se celkově docela vyvedl. Asi to nepřinese nějak nic extra žhavého-nového, ale mě se líbilo to jednoduché, nenáročné zpracování a k tomu ten nejobyčejnější, nejupřímněji ikdyž amatérsky hrající mladý hlavní hrdina. Právě ten mě zaujal svým upřímným, nenuceným výstupem, asi kvůli němu jsem nakonec přilepšil hvězdu, abych tu slabší 4 dal. Nápady jsou obyčejné, finále také mohlo mít větší rozuzlení, ale nemůžu si stěžovat. Ta atmosféra a to vše jak bylo ve filmu vytvořené – to vše dokázalo patřičně zaujmout. I hudba od Beltramiho nebyla špatná – lepší než v jeho předchozích snímcích. Námětem a několika scény mi to připomnělo moji oblíbenou DIvergenci. Takže dost okecávání, bavilo mě to, takže se na to minimálně ještě jednou někdy při správné náladě podívám. (29.03.2016)

Tentokrát se mi optimismus nevyplatil.Těšila jsem se na Bridgese, ten by přece zachránil i Stmívání! Ovšem tuhle postapo modrou lagunu okořenil dárce jen podivně mumlavým projevem příjemce špatně padnoucí zubní protézy. Zbylí aktéři mě již silně nudili, ačkoli Meryl Streepové nemůžu upřít zajímavý look hodný hlavní role v Kladivu na čarodějnice. Zápletka s povinnou denní dávkou antidepresiv tlumící občanům plnokrevné prožívání života byla vlastně to jediné, na čem se v příběhu dal stavět děj, ale způsob jak je do života vracet se nepovedl tak, jak jsem doufala. Jednu hvězdu uděluji za survival mimino, které v závěru k mému úžasu přežilo putování přes sedmery hory, pouště a řeky, sněhové vánice a bio zátěž trojku jen s jednou lahví nutrilonu. Přivázat ho k sedlu, vyhraje letošní Velkou pardubickou. (03.10.2014)

Celej film se to tváří jako vysoce intelektuanální sci-fi pro dospívající a zezačátku se mu to i daří. Potom se začly objevovat barvy a všechno šlo do kitek (měkký "i" je tam schválně, kdo přijde nato proč?). Jeff Bridges, ač je to jeden z mých nejoblíbenějších herců, tu byl nudnej a utahanej jak stoletej básník s protézou, hlavní postava Brenton byl sice fešák a sympaťák, ale prostě jaksi neměl co hrát, když postava se celý film chová jak uprchlík z ústavu pro dementálně nadané a Taylor Swišť je zde mimořádně otravná. A konec? O tom škoda mluvit, protože to dávalo smysl asi trhat v zimě kitky (už jste na to přišli?). Ale celý film na mě kupodivu působil poměrně příjemně a jako odpočinkovej film je to k nezaplacení (ikdyž chvílema xmrti nudí). (12.02.2015)

Tak si to shrňme, film režíroval tehdy 64letý matador thrillerového žánru (i když nejen toho) Phillip Noyce podle předlohy, kterou napsala v roce 1993 tehdy šestapadesátiletá Lois Lowry. Román tedy vznikl dávno předtím než se svět zbláznil do žánru young adult boje s dystopiemi:) A z nějakého důvodu někomu přišlo jako dobrý nápad tento snímek vyprodukovat v době vrcholného boomu daného žánru (pro srovnání v roce 2014 šla do kin první část finále - ano, zní to hrozně - Hunger Games, a Harry Potter byl už pár let na odpočinku; jako ta postava, ne značka, to zas neblbněte, ta se teprve začínala ždímat;)). Jen si tak nějak ten někdo nedal práci zjistit, kam se žánr od roku 1993 vyvinul, a hlavně jestli autorka dostatečně držela prst na tepu doby... a příčetnosti:) Když se podíváte na popis série The Giver, zjistíte, že jde o celkem čtyři knihy, vydávané s dlouhými rozestupy (1993 - 2012), přímo spolu souvisí jen první a poslední díl, a míchají se tam podivné nadpřirozené schopnosti s dystopickou sci-fi. Takže je to spíš cosi podivného než materiál vhodný ke zpracování jako osamocený film:) Nemám iluze o tom, že geniální věci jako Verneovy Dva Roky Prázdnin by u dnešního vzorku cílové skupiny obstály, a podobné to je i zde. Vysvětlením bohužel je, že Jeff Bridges byl velkým obdivovatelem předlohy, a mnoho a mnoho let usiloval o její zfilmování (scénář existoval už v roce 1998!!!) - a jeho nekritický náhled je tak možné označit za nejpravděpodobnější příčinu, proč to dopadlo tak jak to dopadlo. A pokud se - tak jako Honza Musil na TV Barrandov - ptáte jak to dopadlo, tak asi takto: Dárce může fungovat právě na nezkušeného mladého diváka, který nemá moc "nakoukáno" a skoro nic načteno - my ostatní uvidíme všechny ty "inspirace" (ačkoliv minimálně u části z nich je kauzalita přesně opačná - pamatujte, rok 1993;)), a díry v logice prezentovaného světa, respektive spíš příběhu. A dokážeme si už představit, že pokud nemáte emoce, a vztahy k ostatním lidským bytostem vnímáte jen "funkčně", je vám naprosto nesrozumitelná řada morálních dilemat "normálního" člověka. Myšlenka světa, který si drží jisté spojení s emocemi a hlavně samozřejmě hrůzami zášti a násilí skrz jednoho vybraného profesionála (a zároveň vyděděnce), není špatná. Špatné je, když se tento svět začne rozpadat naprosto předvídatelným způsobem - a pak se ukáže, že je to celé jinak. Jinak takovým způsobem, který naprosto nedává smysl, a popírá samotnou možnost existence takového světa:) A vede děj k závěru, který očekáváte, a nemůžete nevidět, že to skutečně zajímavé se začne dít až po zatmívačce, díky již zmíněné kombinaci jakési omnipotentní technologie/nadpřirozena:) Je to velká škoda, vizuálně to totiž není vůbec špatné dílo (nemyslím jen efekty, ale i architekturu atd., a to byl rozpočet jen mrzkých 25 milionů dolarů), a herecké výkony také nedělají ostudu, ale ten scénář je peklo. 50% a víc ani ťuk. (04.02.2021)