Kaleido Star

Dlouhé roky jsem anime seriály nesledovala a více jsem se soustředila na japonskou hranou tvorbu, protože mi přišlo, že je oproti anime tak nějak bližší realitě a reálnému zobrazovaní emocí a že má prostě obecně víc co nabídnout. Když jsem tedy po dlouhé době zasedla k anime seriálu, byla jsem zpočátku trochu skeptická. Kaleido Star obzvlášť zpočátku působí jako klasický roztomilý seriál o holce, která se rozhodne jít za svým snem, a setkává se přitom s nejrůznějšími problémy, se kterými se vyrovnává po svém a s velkou dávku humoru. Jenže tenhle seriál klame tělem - po několika dílech, které mají spíš epizodický ráz a které ještě nemusí působit nikterak výjimečně, se postupně začnou odkrývat skutečné kvality tohoto seriálu. Čím déle jsem to sledovala, tím víc se ukazovalo, že se tvůrci s touto tématikou nepotýkali jen povrchně, ale naopak velmi do hloubky. Seriál předkládá zásadní otázky ohledně toho, co to skutečně znamená být umělcem a performerem, jaká je jeho zodpovědnost vůči divákovi a publiku, jaký vztah si budovat s publikem, jaký vztah si budovat s hereckým kolegou/partnerem a co to všechno obnáší... A konečně - co obnáší stát se performerem na té nejvyšší úrovni. Z mého pohledu tento seriál dokázal pokrýt celou škálu témat a problémů, které se týkají jak tvorby představení, tak i herectví či umělecké činnosti obecně. A to říkám z pohledu někoho, kdo sám studoval hereckou školu. Tento seriál rozhodně není povrchní a naivní dětskou záležitostí, jak tady na csfd můžou napovídat některé komentáře (které možná napsali někteří, kteří viděli pouze několik prvních dílů). S postupem dílů sledujeme i vývoj hlavní postavy Sory, která sama přichází na to, co pro ní samotnou znamená kariéra, kterou si vybrala, a která se čím dál víc potýká s většími a většími překážkami (natolik, že v druhé sérii dokonce svůj sen vzdá a vrátí se k rodině do Japonska, než si uvědomí, co je pro ni skutečně důležité). První série (prvních 26 dílů) sama vrcholí něčím tak náročným, že by to mohlo napovídat, že už není kam směřovat dál, ale druhá série (díly 27-51) nás vyvede z omylu. Sora totiž na sobě jako člověk a performer pracuje dál a zjišťujeme, že má před sebou další zdánlivě nepřekovatelné bariéry, které působí velmi uvěřitelně. Věřím, že každý, kdo by se rozhodl jít životní cestou podobnou té Sory, by se potýkal s podobnými překážkami. A většina lidí by to dost možná vzdala. Jak seriál ukazuje, všechno není jen legrace, ale je třeba mít obrovské odhodlání a správný (pozitivní) vnitřní přístup. Jsem si jistá, že stejné věci jsou uplatnitelné i v reálném životě, a to i na jakoukoliv jinou kariéru, pokud člověk chce dosáhnout úspěchu. Kaleido Star beru tedy jako seriál veskrze pravdivý svými myšlenkami. Má v sobě mnoho i z jiných znamějších a novějších filmů - například myšlenka podobná titulní větě z filmu La La Land: "Here's to the fools who dream." - okolí totiž často může zrazovat ty, kteří se rozhodnou jít za svým snem, a může je nazývat "blázny". Ale jen takový "blázen", který vytrvá v tom, čemu věří, může nakonec všechny svým úspěchem překvapit. Dále se tenhle seriál věnuje i myšlence plného soustředění na činnost, kterou člověk dělá (ponoření se do činnosti) bez zbytečných pochyb a myšlenek na případný úspěch či neúspěch. V tomhle ohledu se například setkává s myšlenkou filmu Pokojný bojovník z roku 2006. Zkrátka, nestačila jsem žasnout nad tím, co všechno tento seriál zvládl v padesáti dvacetiminutových dílech obsáhnout, a nakolik mě dokázal vtáhnout. V neposlední řadě má taky na anime hodně dobře propracovanou psychologii postav, každá postava je jiná, každá má něco svého a prochází svým vlastním vývojem. I proto snad tak snadno přirostly k srdci. A mnoho mě dojalo takovým způsobem, jakým se to žádnému jinému anime nikdy nepovedlo (snad až s výjimkou některých Ghibli filmů). Stojím si proto za tím, že tohle na první pohled nenápadné anime, která se skoro ztratí ve změti mnoha jemu podobných, je ve skutečnosti skrytým skvostem. Uznávám proto svůj velký předsudek člověka, který v posledních letech zanevřel na anime - i anime může totiž svou vnitřní hodnotou předčít jiná díla. Tomuhle se to povedlo mnohonásobně. ~(4,7★)~ (16.07.2019) (méně) (více)