Obsahy(1)
Surrealistický film Jeana-Claude Carriéra pojednáva o páre, ktorý si zaplatí izbu v hoteli. Na prvý pohľad je to normálna situácia, no akonáhle sa mužovi stratia nožničky na nechty, začnú sa diať zvláštne veci... (ČSFD)
Recenze (3)
Tahle desetiminutová surrealistická hříčka je zajímavá z několika hledisek. Jednak jde o jednu ze vzácných režijních příležitostí scénáristy Jean-Claude Carrièra, známého především ze spoluprací s Buñuelem. A za druhé, u tohoto filmu se Carrière poprvé pracovně setkal s Milošem Formanem, který se zde podílel na scénáři. Jednoduchý příběh zachycuje příjezd muže (brilantně zahraný Michelem Lonsdalem) s partnerkou do luxusního hotelu. Po zapsání se do hotelové knihy a příchodu na pokoj začne série podivných událostí, kterou odstartuje záhadné zmizení nůžek na nehty (odtud anglický název filmu, The Nail-Clippers). Pointa ve výsledku není nikterak překvapivá, film však disponuje zvláštní znepokojivě-groteskní atmosférou a i díky ní stojí rozhodně za pozornost. ()
Kleštičky na nehty, první spolupráce J-C Carrière s Milošem Formanem je příjemný krátkometrážní snímek. Můžete ho považovat jen za uměleckou surrealistickou hříčku bez zvláštního smyslu, nebo se u něj zastavit a zamyslet se. Proč se spoléháme, že věci trvají a zůstávají na svých místech? Přivede vás to k myšlenkám na fyzikální zákony, zopakujete si zákon zachování energie, začnete zkoumat kontinuitu a vlastnosti časoprostoru. Když vytrváte, narazíte na limity svých znalostí a inteligence. Pokud to nevzdáte, přesedláte na filozofické úvahy, dostanete se k úvahám o smyslu či nesmyslu existence. Jak to, že jsem?! Proč jsem tady a teď? Když vytrváte i dál, unaveni vším tím přemýšlením a rozjímáním, řeknete si, že zbytečně rozjímáte, pokud vás to nevede k praxi, k dobrému chování, jednání podle poznané pravdy a k lásce. Pokud vydržíte i dál, dostanete se k myšlenkám na Boha a dál už to nejde. Zvednete se, a jdete dobře žít podle poznané pravdy… Pardon. Trošku jsem se vzdálil od recenze na film La Pince à ongles. Je to příjemně ubíhající surrealistická hříčka a vůbec nevadilo, že nerozumím francouzsky. Moc se tam nemluví a s kontextu velmi dobře pochopíte, o čem se ti manželé mezi sebou baví. Neříkají si nic důležitého, jen to, co byste si v podobné situaci řekli vy sami. ()
Takové typy lidi známe, a že jich je, těch "povýšenců..." Krásně zakomponovaný životní princip Bumerangu...a překrásný hudební doprovod pana Michel Legrand. ()