Muž, který stál v cestě

U mě filmová spokojenost, dostala jsem od tvůrců to, co jsem očekávala.. Dokument o panu Kriegelovi stavím samozřejmě výš, nicméně zpracování událostí roku 1968 se povedlo.. Potěšila mě účast pana Švehlíka, střihnul si roli Ludvíka Svobody na výbornou a moc ráda jsem ho viděla.. Celkově mi ten herecký ansámbl sednul a pravdou je, že jak mi ty roky přibývají, víc a víc dokážu porozumět tomu, co se tenkrát semlelo a celý náš národ zaledovalo... (02.05.2024)

Psal jsem to už u Dubčeka, ale zopakuji to i tady. Všichni ti muži Pražského jara se ve větší či menší míře podíleli na tom, aby tady ten svinský bolševický režim zapustil kořeny. Proto je mi proti srsti, že jsou Dubček a spol. stavěni na pidestal. Nikolaevovi budiž přičteno ke cti, že právě tohle ústy novinářky Hynské Kriegelovi vyčítá, ale i tak mi připadalo, že se to snaží bagatelizovat. Samotný film je víceméně o mluvících hlavách a dokázal bych si ho představit jako součást Českého století. Pokud jste viděli epizodu Musíme se dohodnout nebo Dubčeka, je tohle pro vás de facto ztráta času, protože o samotném Kriegelovi se vlastně nedozvíte vůbec nic, což je tak trochu škoda, protože zrovna tenhle člověk měl hodně dobrodružný život. Ale to by asi vyžadovalo trochu větší rozpočet. Další věcí, která mě nebetyčně štvala, bylo to, že všechny postavy mluví česky. Prakticky ve všech produkcích vládne už docela dlouho trend, že v zájmu autentičnosti mluví historické osobnosti svým vlastním jazykem. Je to o to větší škoda, že rodilí mluvčí byli k dispozici. Pokud se něco povedlo, tak to byla celková dramatizace moskevských jednání, ale šťastnou ruku měl Nikolaec především při castingu, který to celé částečně zachraňuje. Tomáš Töpfer je jako Kriegl výborný, Jastraban zvládl po Dubčekovi s prstem v nose i Husáka a Dano Heriban mě mile překvapil coby Dubček. Tohodle herce je velká škoda. Ale i přes výborné obsazení je výsledkem spíše průměrná podívaná a trochu se bojím Nikolaevova legionářského projektu.  50% (24.08.2024)

Mimořádně kvalitní (na české poměry dvojnásob) film, který však nelze docenit bez hlubší znalosti kontextu. I přes mnohá zjednodušení bude pro mladou generaci, která možná tuší, kdo byl Dubček, těžko stravitelný. Se znalostí kontextu se však jedná o dle mého názoru skvělý snímek, který velmi věrohodně vykresluje tehdejší situaci. I přes mnoho kritiky směřované na (na první pohled) omezenou práci s hlavní postavou je film nadprůměrně povedený. Naopak více času věnovanému Krieglovi bych vnímal možná na škodu, protože bez důsledného vykreslení okolností a vztahů, které logicky zvyšuje čas vedlejším rolím, by film mohl působit jednotvárněji a nebavil by tolik. Co bych však vytkl, tak nevyužitý potenciál scén vzdoru v podání hlavního hrdiny, kde bych očekával významnější zapojení emocí a důrazu. Ústřední take home message vyznívá i dlouho po závěrečných titulkách - "co jsme měli udělat jinak? - Nepadnout na kolena a neposrat se". Byl jsem na promítání v neděli večer, končilo to k jedenácté hodině v noci a i přes to sedělo skoro celé kino bez hnutí až dojedou titulky (v doprovodu skvělé hudby). (05.06.2023)

Česká filmová pocta Františku Kriegelovi, který se ze stalinisty roku 1948, přes hrdinu roku 1968 stal chartistou v roce 1977. Nikolaeův film se soustředí na jeho hvězdné dny srpna 68, kdy jako jediný z československé delegace nepodepsal v Moskvě blábol schvalující naši okupaci. Technicky velmi dospělý film, kamera, dobovost, dejme tomu i ta skromnější výprava a hlavně parádní výkona Topfera, který tuhle roli dostal jako dárek na rozloučenou s hereckou kariérou hlavních rolí, ale výborný a přesvědčivý byl Husák v podání Jastrabana. Politické drama, které není pro všechny, ale pokud někdo hodnotil České století (2013), tak tohle ho nezklame. Sice to je interiérová varianta dvanácti rozhněvaných mužů, respektive unesených, takže nic akčního, ale atmosféru to mělo solidní. (23.09.2023)

V úvodu filmu je citát" Potomstvo nepochopí, proč jsem znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo". Autorem je Sebastian Castellio - francouzský humanistický učenec, filozof a protestantský teolog. Detailněji a autentičtěji se postavou Františka Kriegela zaobírají dokumenty: Léčba dějin - průzkum odkazu Františka Kriegela ( 2013) a František Kriegel: Sám proti Moskvě (2023). (01.12.2023)