Režie:
Floor van der MeulenScénář:
Bastiaan KroegerKamera:
Emo WeemhoffHrají:
Anniek Pheifer, Julia Akkermans, Johan Leysen, Sinem Kavus, Sara Luna Zoric, Jaap Spijkers, Urmie Plein, Gusta Geleynse, Jolanda van den Berg (více)Obsahy(1)
Když devětadvacetileté Iris její čtyřiasedmdesátiletý otec nečekaně oznámí, že už má života dost a chce zemřít, je nucena čelit naprosté absurditě situace. Donutí otce odpovědět na otázku, která je pro ni důležitá: „Proč?". Aniž by se jí dostalo uspokojivé odpovědi, nakonec najde způsob, jak se s otcovým posledním přáním vypořádat. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Na dědka jsem měla zlost hned od začátku. Zatížil celou rodinu a stal se středem pozornosti na několik měsíců. Osobně bych mu na jeho oznámení navrhla, aby sebevraždu tedy neodkládal a šel do toho hned. Takhle pouze psychicky terorizoval okolí. ()
**1/2 Do půlky filmu jsem čekal na důvod, proč ho dokoukat, ale ten nepřišel. ()
U mě ten chlap nijak nebodoval.Chce skončit i když je zdravý(co by za to spousta lidí dala!)a konfrontuje s tím svoje nejbližší. A prakticky se doslova masochisticky pase na tom, jak se s tou zprávou vyděšeně vypořádávají.Koho by to nevyděsilo,že?Něco jiného je,když někdo umírá na nějakou nemoc a něco jiného když někdo chce dobrovolně skončit a sehraje u toho divadlo.Pro všechny je to konec, tak jako tak! ()
Otec (70+) oznámí při společné večeři svým dospělým dětem, že za chce za rok umřít/eutanáziovat (no reason, zdravý a vyrovnaný chlap) a že je to jeho rozhodnutí a hotovo, příběh o vyrovnání se s takovýmto rozhodnutím, zejména z pohledu dcery, která s tímto rozhodnutím nesouhlasí, usmíření, vyrovnání. Dlouho mě tak žádný film nezasáhnul a to i přesto, že jsem kvůli anglickému názvu netušil, že bude holandsky (ale za těch pár let už se v té řeči krapet orientuji). Komorní drama s krásnými "výlety" do Slovinska, dobře natočené, vše působilo naprosto přirozeně. Julia Akkermans je pro mě nová hvězda, je skvělá. Zakončené dlouho oneshot sekvencí, po které jsem se rozbrečel. ()
Reklama